yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Nadepsal jsem tuto velmi stručnou úvahu dotazy, protože na ně musí odpovědět někdo jiný. Já to neumím (ale i tak děkuji, že jste mi je adresovali).
Pan rektor Západočeské Univerzity vydal svou tiskovou zprávu, ve které s důstojností sobě vlastní poukazuje na politováníhodné šaškování pseudostudenta Marka a exministra Lišky (ostatně, platí přece, že každému, co jeho jest). Je to text stručný, moudrý, jmenuje se „Qui bono? Aneb komu se hodí aféra na Fakultě právnické,“ a opravdu stojí za přečtení. Upozorňuje sice, že student/nestudent Marek kdesi šaškoval (tentokrát s exministrem Liškou), což mi uniklo, ale protože to v té či oné formě dělá pořád, není se zas tak co divit.
Tiše jsem zíral do chumelenice v hlubokém šoku, že jsem prospal jako medvěd brtník čtrnáct dnů (vlastně patnáct) a že na apríla kupodivu hustě sněží. Pak jsem ale zjistil, že jsou pořád ještě Březové Idy, tedy 15. březen, i když kupodivu stále hustě sněží.
Rubriky novin byly doslova prošpikovány nesmyslnými články více či méně se strefujícími do naší fakulty, zkreslené informace přitom pocházely i od studentů. Věděly (ty noviny) opravdu málo, ale přeci o tom psaly. Výsledek vidíte sami. Proto vás, milí studenti žádáme: Fakultě kudlu do zad nevrážejte. Jsou to vaše záda!
Uznávám, když Vám někdo při jinak dobrém mejdanu pozvrací záda, nepocítíte žádné zvláštní štěstí. Když Vás obtěžuje krajně nesympatický spolužák, který se Vám navíc ani trochu nelíbí a jehož hloupé tlachy a prázdné vychloubání Vás hluboce nudí, pocítíte něco dost podobného. A vidíte, zase jde jen o úhel pohledu.
Každý s nostalgií vzpomíná na svá studia. Já si například vzpomínám, jak jsme se ploužili fakultou (tou pražskou) se skripty od zakázaných autorů ve svačinových pytlících a umaštěných novinách (tak jsme se učili z textů od profesora Klokočky ústavní právo, právní dějiny z Balíkových skript a největší štěstí měli ti, kdo se mohli učit teorii práva od Boguszaka a nemuseli číst normalizační hnusy od Kučery nebo Čermáka).