Dekreta?

Všechno zlé je prý k něčemu dobré. A naopak.

Nic není jen černé nebo jen bílé. Nic není jen špatné, nebo jen dobré, i když studentům plzeňských práv to tak asi nepřipadá. Byli přece vystaveni bezprecedentnímu zneužití moci především paní komisní, jež porušila všechna ustanovení správního řádu s krásným zdůvodněním (letos v únoru), že pro ni přece správní řád (a zřejmě ani jiný zákon) neplatí. Nic sice není jen špatné nebo jen dobré, ale výhody toho špatného často nejsou nic moc.

Titulkem dne například je, že české hospody už nejsou, čím bývaly. Kromě jiného prý už návštěva hospod přestává být mužskou záležitostí a namísto mužů se masivnímu hospodskému tlachání začínají věnovat ženy, jež navíc v oblasti prázdných hospodských žvástů údajně získávají primát.

Nejspíš bude opravdu jen dost chabou náplastí za to, že se málem stali obětí byrokratické zvůle, že to studenti a učitelé plzeňských práv věděli už dávno (opět viz fotografie u úvahy Ilustrovaná II), neboli že věděli dříve než všichni ostatní, že vůdčí roli v bezduchém a duchaprázdném hospodském tlachání přebírají některé ženy.

V bájeslovném komunismu, o který paní komisní tak usilovala a který tak důsledně prorokovala aspoň v Americe, nebude žádné právo (tudíž ani právnické fakulty). Že by v případě útoku na plzeňská práva přece jen nešlo o slib akreditace za zvolení toho, s kým se paní komisní dobře popíjí (jak vypraví pan ministr nespravedlnosti na You Tube: „Dohoda s Dvořákovou“), že by nešlo o to, získat místo na trhu pro konkurenční podniky, například pro instituci, zaměřenou na realizaci studijních programů pro soudce a státní zástupce, v jejímž čele paní komisní ve volném čase úspěšně zasedá?

Že by šlo naopak o vykročení k onomu nejspravedlivějšímu ze všech společenských řádů? Z tohoto hlediska se jeví jako logický výsledek spolupráce těch, jimž se spolu tak dobře pilo, konec konců i nový občanský zákoník. O tom se sice nadneseně říká, že znamená konec komunistického práva: ale kdyby jen komunistického! Zvolna se ukazuje, že nežli zkoušet žít podle něj, bude radši většina právníků i těch ostatních žít bez práva vůbec (což navíc nebude moc veliký rozdíl).

Jak jsem si dovolil napsat, nic není jen špatné, anebo jen dobré. Návrat k feudálním paragrafům taky nemůže být jenom špatný, jen kdyby byl důslednější. Škoda, že byl náš nový občanský zákoník sestaven z překladu paragrafů z doby pozdního feudalismu do staročeštiny. Kdyby se sáhlo k opsání takového dokumentu, jako Dekreta Břetislavova (z roku 1039), byla by situace určitě méně truchlivá.

V případě zvlášť ohavných činů už jen samotné obvinění stačilo k odsouzení, což by bylo stejné jako dnes (jak jsme si toho užili právě v souvislosti s vymyšlenými, nesmyslnými obviněními kolem plzeňských práv), takže v tomto směru bychom si nepolepšili ani nepohoršili.

Spoluautoři oněch vymyšlených obvinění z řad fakultních odrodilců by ovšem neprchali na soukromé školy, případně do Olomouce, ale pěkně do Maďarska (kdo opustí druha, bude totiž podle Dekret Břetislavových vyhnán do Uher). Ale hlavně: podle onoho tisíciletého předpisu: krčmy jsou zdrojem všeho špatného. Kdo se podívá na fotografie u úvahy Ilustrovaná II, vidí jasně, jak hlubokou pravdu kníže Břetislav měl.

A to už ani nepřipomínám, že ze země vypověděl všechny hadače, ptakopravce a vodopisce (ať už je to cokoli), věštce, čaroděje a ježibaby (a kupodivu i zeměpisce).

« Zpět