Dotazy

Nadepsal jsem tuto velmi stručnou úvahu dotazy, protože na ně musí odpovědět někdo jiný. Já to neumím (ale i tak děkuji, že jste mi je adresovali).

Napsal jsem minule „volte je, aspoň se jich v Plzni zbavíme,“ a Vy, vážení čtenáři, jste se hned pustili do politických spekulací. Když se někdo natolik proslaví zhovadilostmi, které pořvává do médií, přihazuje zpravidla hlasy všem stranám, za které nekandiduje. Podle hlasu lidu, který se na mne obrátil, tedy nejméně na dvou kandidátkách panuje pátá kolona jiných stran (neboli lidé, svými hloupostmi nahání voliče všem těm, za které nekandidují). Dotaz, na který neumím odpovědět, zní: kterých?

Jistě pochopíte, že odpověď na otázku, jak to, že za konzervativní stranu prosazující odpovědnost člověka za vlastní činy a za vlastní život, kandiduje někdo, kdo veřejně prosazuje odpovědnost člověka za činy instituce, které nemohl nijak ovlivnit, nemůžete čekat ode mě. Samozřejmě je pravda, mnohokrát vyřčená, že student zcela jistě nemůže za to, že v letech 1994 až 2005 katedry porušovaly směrnici z roku 2006 o knihovně, ani třeba za to, jestli škola ztratila rozvrhy. Buďme radši rádi, že nás zdánlivě pravicový kandidát nevrátí do první třídy po zjištění, že se kdesi ztratila tehdejší třídní kniha.

Jak už řekl, dokonce snad původně někde v rádiu, ten odsouzeníhodný, lidsky ohavný, lump Moravec: Nepotřebujeme žádné myšlenky, nám stačí dodržovat pravidla (aby snad nedošlo k mýlce, mám na mysli samozřejmě, jak jinak, onoho protektorátního ministra školství, podle kterého je třeba inteligenci i s jejími darmošlapy hodit přes palubu, toho válečného zločince a českého kolaboranta, o kterém se říkal vtip tak slavný, že dorazil i na Wikipedii: Proč mají kolaboranti tak málo vlasů? No přeci aby ty, s nimiž kolaborují, nešimrali tam, kam jim lezou). Ale ani tupým lpěním na pravidlech neumím vysvětlit, proč potrestat studenta, když dospěji k závěru, že chybu udělala škola (děkan, proděkan, katedry). Naštěstí má už klid alespoň těch 99,3% plzeňských absolventů a pevně věřím, že navzdory snahám moderních normalizátorů od nich brzo bude mít pokoj i zbytek. Výhoda je v tom, že představitelé normalizační inteligence naštěstí nebývají příliš inteligentní. Autora této krásné myšlenky si bohužel nepamatuji (možná to byl Václav Havel, ale spíš ne).

P.S. Potom, co nejmenovaná veřejnoprávní televize povýšila na událost celonárodního významu, zda mám něco radit jedné radnici (odpověď na otázku proč naznačil na iDnes pan Jan Novák Večerníček v blogu „Špinavá hra na korektnost“), dostal jsem taky dotaz, jak to tedy bylo vlastně s tím posudkem k ekologickému tendru za 115 miliard?

Opravdu nemám ani nejmenší tušení. Nepsal jsem ho, nečetl jsem ho, dokonce jsem ho v životě neviděl. Pan poslanec Kalousek už 4.11. loňského roku (pro některé supervzdělané normalizátory raději upřesňuji: 2009) rozhořčeně pronesl v Poslanecké sněmovně: „Nepsal to Milan Kindl. Vím, kdo to psal, neřeknu teď jméno zpracovatele, abych ho nevystavil bláznivé mediální honičce, ale prostě nepsal to Milan Kindl.“ Řekl také, že totéž od začátku věděl i pan Cyril Svoboda a že „si nikdy nemyslel, že některý z členů vlády bude lhát jako když tiskne.“ To se dá zjistit z veřejně dostupných zápisů z parlamentních schůzí. Taky jsem si nemyslel. Taky jsem se spletl. Dokonce hned dvakrát (tedy víckrát, ale ve dvou členech té předešlé vlády).

« Zpět