Hovězí spravedlnost

Přitroublí inkvizitoři pořád volají po zničení něčeho, často čehokoli. Důvod už se najde, a kdyby snad ne, stejně nevadí.

Když se při pátku trochu zamyslíte, nepřijde Vám situace kolem plzeňských práv skoro biblická?

Nikdo přece neví, co je to vlastně ten dědičný hřích, za který lidstvo trpí a ze kterého má být krvavou obětí vykoupeno. Stejně tak nikdo neví, co vlastně ta zatrolená západočeská právnická fakulta provedla.

Kdysi ji sice jedna starší paní, nějaká šéfová jedné občanské komise, mohutně pomluvila, a několik málo podivných odrodilců se k ní přidalo v zájmu korektního směřování plně žádoucím reformním směrem, totiž směřování k pokud možno úplné reformě v obsazení funkcionářských židlí. Jenže nic z toho se nakonec neprokázalo.

Vzpomínáte? Rovnocennost ukrajinského vzdělávání vyhlásilo přímo školské ministerstvo ve vyhlášce č. 249/2009 Sb., účelové a mafiánské zaměření na soudce a státní zástupce sice nakonec prokázáno bylo, ale u instituce, realizující studijní programy přímo zacílené na soudce a státní zástupce, v jejímž vedení sedí právě paní komisní (CEELI Institut tuším), mezi několika málo plzeňskými provinilci, kteří prý kdesi cosi opsali, jako na potvoru není ani jeden soudce, ani jeden politik, ani jeden státní zástupce, ba ani jeden policista.

Takže tajemství dědičného hříchu nám zase poněkud uteklo, což moderním inkvizitorům nebrání volat po zničení plzeňských práv. Slovenská akademie má štěstí: i když se půl dne psalo o tom, že tam náš bývalý ministr cosi opsal, nikdo nevolal po zrušení té školy, asi proto, že je v Bratislavě a ne v Plzni. Taky onen šťastný národ našich sousedů nemá paní komisní, ba ani pana ministra nespravedlnosti, který nám (jak píše dnešní Neviditelný pes) nadělil v podobě nového občanského zákoníku sousto k zadušení a mohutně přispěl k tomu, že politika je nepřesvědčivá už i jako zábava.

Samozřejmě, paní komisní a jejích několik málo kývačů hlásá do světa, že vše, co konají, je spravedlivé, a odvolávají se přitom na kdekoho z minulosti. Právo je přece to, co prospívá silnějšímu, vyprávěl už Thrasymachos v Platónově Ústavě, a oni ze všeho nejradši dokazují, že jsou silní a silnější, takže to, co jim prospívá, je právo a spravedlnost.

Ovšem takový protiva Sokrates na to tehdy šel od lesa. Jestliže nějaký boxer či zápasník je silnější než Vy, hlavně v pase, a neobyčejné mu prospívají stejky, pak tedy právo a spravedlnost je hovězí.

Jak kdysi napsal už Feuchtwanger, kdysi plodili zlo šílení fanatici, dnes je to však jinak, dnes zlo plodí zakomplexovaní úředníčci.

I uznávaný filozof John Gray napsal, že moderní inkvizitoři nejsou utvářeni satanistickou potřebou ochránit veškeré lidstvo před sebemenším zrnkem pravdy, nýbrž strachem, závistí a malichernou záští. Podle toho je ostatně dobře poznáme.

« Zpět