yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
I kdyby se všechny včely
zbláznily, i tak zbyde dost neřešitelných otázek...Jsou otázky velice lehké, ale jsou i otázky, které jsou neřešitelné.
Třeba jaképak matematické znaménko vložit mezi jedničku a šestku, jestliže musí být zachováno pořadí, kdy první je jednička a výsledek má být sice větší než jedna, ale zase menší než šest?
Krát to nebude, plus taky ne (1×6 i 1+6 jaksi není méně než šest), dokonce ani děleno anebo minus (protože 1:6 i 1–6 nám zase dá méně než jedna), takže co nám zbyde? No přece desetinná čárka.
Jak je možné, že Vám předevčírem bylo třináct, ale příští rok Vám bude už šestnáct? To je otázka lehoučká, stačí, abyste měli narozeniny na Silvestra a dotyčnou větu řekli až prvního ledna dalšího roku. 30. prosince třeba 2015 (předevčírem) Vám bylo ještě třináct, na Silvestra 2015 už čtrnáct, větu jste ale řekli až na Nový rok 2016, kdy Vám pořád bylo čtrnáct, takže na Silvestra 2016 Vám sice bude patnáct, ale příští rok od 1. ledna 2016 začne až 1. ledna 2017 a to je přece právě ten rok, kdy Vám bude konečně šestnáct, i když až na Silvestra. To jsou prostě otázky naprosto jednoduché.
Jsou ale i takové, nad nimiž si můžeme lámat celé roky hlavu, a stejně marně.
Jak třeba vyložit v souladu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod, což nám předepisuje § 2 odst. 1 občanského zákoníku, že občanský zákoník po splatnosti dluhu dovoluje ujednání propadné zástavy (tedy že si zástavní věřitel může za libovolnou nebo předem určenou cenu zástavu ponechat, srov. § 1315 odst. 2 písm. b), když Ústavní soud už pod sp. zn. IV. ÚS 383/2005 judikoval, že „institut propadné zástavy nelze z hlediska ústavního považovat za přijatelné omezení vlastnického práva?“ To je úkol naopak naprosto neřešitelný.
Proč nám občanský zákoník upravuje situace, které nikdy nemohou nastat, čímž nemyslíme jen slavné ustanovení § 1014 odst. 1 řešící, co se stane, když včely udělají něco, co v dějinách včel ještě nikdy neudělaly (totiž aby jejich roj vletěl do cizího obsazeného úlu)?
Podle § 226 odst. 3 občanského zákoníku a podle jeho § 229 odst. 3 není-li o návrhu na zápis spolku nebo pobočného spolku do spolkového rejstříku nebo o jeho odmítnutí rozhodnuto do 30 dnů od podání návrhu na zápis, považuje se spolek nebo pobočný spolek za zapsaný. Kdo uhodne smysl a účel této úpravy, jež upravuje situaci, která nemůže vůbec nikdy nastat?
Podle § 96 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. totiž rejstříkový soud musí provést zápis nebo o návrhu rozhodnout usnesením nejpozději do pěti pracovních dnů. Pokud rejstříkový soud neprovede zápis do pěti pracovních dnů ani v téže lhůtě nerozhodne o odmítnutí návrhu, považuje se podle § 98 odst. 1 citovaného zákona navrhovaný zápis za provedený, takže třicetidenní lhůta podle citovaného ustanovení obč. zák. ve skutečnosti nikdy nemůže marně uplynout a ustanovení § 226 odst. 3 ani § 229 odst. 3 občanského zákoníku se nikdy neuplatní (nemůže uplatnit, protože není jak).
To jsou ty opravdové hádanky, hodné moudrosti brouka Pytlíka. Vidíte, že i kdyby se všechny včely zbláznily, stejně jich zbyde pořád dost (dokonce několik tisíc).
