Jako Melanchton?

Pan vždynáměstek, jemuž se na těchto stránkách zpravidla rádi a po zásluze smějeme, je ve skutečnosti odvážný muž, který se nebojí zlých, pomstychtivých stvoření.

Marx se svým kamarádem Engelsem kdysi společně napsali (v Komunistickém manifestu), že Evropou obchází strašidlo, a jako čelní marxisté to samozřejmě museli vědět nejlíp. I dnes stále ještě po některých evropských oblastech obchází strašidlo, jak by mohli například plzeňští studenti a učitelé dlouze vyprávět, dokonce je to strašidlo komunismu, o němž právě zmínění klasikové psali (Evropou totiž podle nich neobchází nějaký obyčejný hejkal či ježibaba, ale strašidlo komunismu, tak proč by podle jejich tuzemských následovníků a obdivovatelů neobcházela nějaká ta ježibaba komunismu třeba zrovna Plzeň?).

Dějiny jsou sice podle zmíněných čelných marxistů dějinami třídních bojů, ale ukazuje se stále víc, že jako červená nit se historií vine ohavné spiknutí rychlostudentů. Ať se totiž zaměříte na kteroukoli uznávanou osobnost, najdete v jejím studiu nějaká pochybení. Že takový Karel Havlíček Borovský vystudoval vysokou školu za dva roky, nepřekvapí, protože kdyby žil, určitě by se nechoval uctivě k takovým nepopiratelným autoritám, jako je třeba paní komisní. Konec konců, když některé jeho výroky čtete, skoro byste mysleli, že ji znal.

Kdyby stáří dodávalo moudrost, napsal třeba, byl by pařez největším mudrcem. Anebo můžeme připomenout jeho formulaci věčného moudra, jímž se ovšem plzeňští učitelé i studenti dočista zapomněli řídit: Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit.

Karel Hynek Mácha sice zřejmě poměrně osvíceně pátral po agentovi StB Vilémovi (nenapadlo ho ovšem hledat ho na olomouckých právech), ale filozofii stihl taky jen za pouhé dva roky (a s těmi právy potom taky dost chvátal).

Takový Hegel sice studoval řádně pět let, ale hned dvě vysoké školy najednou, a to ani nemluvím o Komenském, který si klidně vystudoval taky dvě vysoké školy, ovšem vzdálené od sebe stovky kilometrů, jen za dva a kousek roku. A za tohle hnusné rychlostudentství mu ještě nabídli i rektorování na Harvardu?

Mikuláš Koperník ta práva (v Boloni) taky trošku upospíchal, navíc dohromady s medicínou, takže se nakonec radši věnoval astronomii. Lutherův blízký spolupracovník (Filip Melanchton) uvědoměle označil jeho objevy za absurdní a pronesl ono moudro, jež dodnes inspiruje všechny uvědomělé a ještě uvědomělejší šéfy a šéfové různých komisí (podle Lenina přitom řešení každého problému závisí jen na tom, zda je dost komisí): Moudří vládci by měli zakázat lehkomyslný talent.

Franz Kafka za necelé čtyři roky stihl vystudovat nejen práva, ale i germanistiku a dokonce chemii. Potom samozřejmě vyprávěl takové věci, jako že každý má svého soudce (když přitom svého soudce mohou mít jen ti vyvolení).

Prostě, abych to zkrátil, naše dějiny jsou ovlivňovány významnými, ovšem ohavnými, rychlostudenty. Naštěstí paní komisní zavdala podnět k tomu, že bylo posléze zjištěno, že zmíněný jev není univerzální.

Pan náměstek nejrůznějších ministryň, v současnosti už zase ve spravedlnostním rezortu, kromě významných matematicko-fyzikálních objevů, taky za pouhých pár školních milionů vyzkoumal, že u sedmi či kolika absolventů se objevila jakási pochybení, jež nebylo možno odstranit (například proto, že už nezjistil adresy oněch absolventů) – avšak žádný z nich nebyl ani politik, ani soudce, ani státní zástupce, ani policista, ba ani exekutor, notář, či advokát.

Je třeba se tudíž panu všenáměstkovi hluboce poklonit, neboť za pár drobných milionů prokázal, že paní komisní nemluvila pravdu, když, hm, hovořila o rozdávání titulů politikům, policistům a soudcům (a vystavil se tím zřejmě korektní, transparentní a standardní pomstě).

« Zpět