Kriteria?

Pan generální ředitel ČT prohlásil, že ani veřejnoprávní televize, ani rozhlas nebudou dávat pořady, a to ani archivní, o parlamentních kandidátech. Zamáčkněme tedy mužně slzu, že až do voleb neuvidíme toskánsky opálenou tvář plzeňského děkana/exministra, ale protože show must go on a zprávy být musí, bojím se, co si zase navymýšlí, aby se přece jen na spřátelenou obrazovku dostal aspoň s opálením už vybledlým. Sice nějak dokopal pana rektora k tomu, aby jeho špinavé prádlo pral za něj, ale to neznamená, že to nebude objektivně komentovat v dosavadním stylu: vybrali jsme už podvodníky, kterým bude třeba odebrat titul.

Nyní bohužel budeme muset ještě pár dní hledat důvod. Důkazy samozřejmě hledat nebudeme, protože nechceme zatěžovat univerzitu zbytečnými administrativními náklady. Protože jsme se rozhodli, že v Plzni nebudou platit ustanovení správního řádu o odvolání a jiných opravných prostředcích, takže si budeme dělat, co chceme, bylo by navíc hledání důkazů zcela neekonomické a jen by nás zdržovalo od důležitých mediálních prohlášení.

Kriteria výběru jsou mi ovšem pořád větší záhadou. Naštěstí nejméně dva přísnou mlčenlivostí vázaní členové univerzitní komise se záviděníhodnou pílí vynášejí všechno, co se tam šustne, minimálně zhrzenému studentskému vůdci, po jehož zádech vylezli do svých nynějších křesel a kterého za jeho superzásluhy v pomluvení fakulty nakonec neudělali ani členem této komise, ani členem kolegia děkana a který je za to provařil, a kdoví komu dál, takže utajovaný seznam hříšníků koluje po fakultě i jinde (i když v několika lstivých, ale celkem drobných, modifikacích). Protože se všichni členové komise zaklínají tím, že neprozradili ani slůvko, máme konečně oficiálně potvrzeno aspoň to, že v oné slavné komisi zasedli lháři, a to nejméně dva.

Podle čeho však lháři a ti ostatní vybírali?

Nevybrali přednostně ty, jimž jsem byl školitelem. Takoví byli i v univerzitní komisi dokonce dva, a do seznamu se po přísně objektivním zhodnocení svých vlastních kvalit nezapsali. Kdybych to chtěl zobecnit, byl jsem školitelem dokonce celé rodiny jednoho z novopečených proděkanů, a přece v seznamu nejsou. Nepůjde ani o ty, jimž jsem dělal oponenta, a to například ani na základě dodatečného jmenování. Jeden z novopečených proděkanů vzal za vděk mým oponentským posudkem, když původní oponent sdělil, že nemůže dorazit (a udělal dobře, protože na rozdíl od Akreditační komise, která jeho práci jako úplně jedinou ze všech ostatních předloni neskutečně sepsula, já jsem ji pochválil). Tak ten na seznamu taky není. Kriteriem nebude ale ani to, že Akreditační komise něčí práci pochválila, protože pochválila všechny kromě té jediné.

Kriteriem nebude ani původ v Chomutově. Z Chomutova je nový pan děkan, jeden mladý nový vedoucí katedry, donedávna tam bydlela manželka jednoho z normalizátorů, a taky se tam nenapsali.

Média svého času hrubě znectila absolventa, který měl opsat bakalářskou práci od svého šéfa: tak ten tam taky není. Asi nebyl aktérem plagiátorské aféry. Tím jsem byl třeba já. Pohotově přivolaná policie zjistila, že v jisté disertaci nejsou sice opsány desítky, ale pouhých pár stran, a to navíc ode mně, takže jsem kupodivu poškozený (podle této logiky, kdy zavrženíhodným aktérem plagiátorské aféry je poškozený, by měl být v seznamu na odebrání titulu ten šéf, od kterého byla práce opsána, ale taky tam není).

Zlí (anebo ne?) jazykové tvrdí, že výběr ve skutečnosti provedla jedna z katedrálních sekretářek (taky fakultních absolventek), ať již z vrozené zapšklosti nebo jiných důvodů (protože jsem nikdy nekolaboroval, kolaborantské motivace mi unikají).

Samozřejmě nemohu tušit, který z hříšníků se na ni při nějaké příležitosti ohavně šklebil a podlézavě se neplazil po zemi se žádostí v zubech v mylném domnění, že studuje na přátelské fakultě a navíc ještě v právním státě, v němž se nepreferuje špiclování, udavačství a podobné dovednosti.

Pokud byl někdo takhle naivní, tak si ten titul snad ani nezaslouží.

« Zpět