Kvalifikační

Ke každé funkci je potřeba správná kvalifikace. Ale která je ta správná?

Protože pan ministr nespravedlnosti vybojoval díky tomu, že si konečně po letech pokusů a omylů najal odborníka (odbornici), další kolo odvolávání pana vrchního zástupce, bude se teď zřejmě mluvit právě o tom.

Naštěstí dosud neplatí nový občanský zákoník, podle jehož § 3 odst. 2 písmeno c) nikdo nesmí těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých. Proto se jistě zase bude dlouze hovořit o tom, jak skvěle pan ministr umí odvolávat z funkce (kdyby se mu to ovšem povedlo hned, už dávno by se o tom nemluvilo a mediální obraz by zdaleka nebyl tak krásný a hlavně aktuální: podívejte se, nechat si odsouhlasit pana nejvyššího zástupce od svého kmotra pan ministr uměl hned napoprvé, a nikde se o tom nepíše). Prostě, když něco umíte, navíc hned napoprvé, píše se o Vás jen chvilku, pokud vůbec.

Protože Nejvyšší správní soud podle § 110 soudního řádu správního zrušil rozhodnutí, jímž bylo zrušeno ministerské rozhodnutí, bude se teď nejspíš mluvit právě o tom, a pozornosti uniknou takové nepodstatné věci, jako je doplňování členů jedné občanské komise, nepřesně zvané Akreditační, ačkoli ve skutečnosti radši neakredituje.

I když pro mnohé bude možná překvapením, že zmíněná občanská komise není jednočlenná, opravdu není jednočlenná, a tudíž je třeba výběru jejích členů věnovat zásadní pozornost, už pro význam, který komisím přisuzoval například Vladimír Iljič Lenin. Komise nevyšetřuje, ale zneškodňuje, charakterizoval totiž například pro budoucí marxisty a marxistky správnou komisní činnost, přičemž podle něj řešení každého problému závisí právě jen na tom, zda je dostatek vhodných komisí.

Jako bychom i dnes slyšeli jeho moudrý hlas: Jaké je Tvé vzdělání? Odkud? Odpověď určuje osud obviněného!

Jaké vlastnosti a charakteristiky musíme tedy vyhledávat a oceňovat u budoucích komisařů?

Předně si musí vybrat u kontrolovaných vysokých škol vždy nějakého studenta, se kterým se jim bude dobře popíjet (viz fotografie u úvahy Ilustrovaná II).

Krom toho musí dbát, aby vysoké školy a fakulty byly vedeny těmi správnými lidmi. Za tím účelem s vybranými jedinci rovněž popíjejí a za jejich zvolení nabízejí akreditaci a jiné zboží (k tomu si poslechněte monolog pana ministra nespravedlnosti na You Tube, nepřesně nazvaný „Dohoda s Dvořákovou“).

Krom toho je nezbytné, aby si dotyční počínali jako rozzuřené dělnice při politických procesech v padesátých letech, odsuzující nevinné podle stranického tisku (doufám, že jsem bývalého pana ministra školství citoval přesně).

Musí si taky umět vymýšlet, musí umět svádět různé funkcionáře k porušování zákona, musí být čestnými, pardon, čelnými marxisty.

Musí toho opravdu moc.

« Zpět