yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Matení a matení
Je potřeba číst všechno pozorně a až do konce, jinak si nakonec spletete i to, o čem se to vlastně píše. Ale třeba zjistíte, žei nejmenovaná paní komisařka zasvětila svůj život boji za mír, no, přesněji za odzbrojení.
Když si vzpomeneme na období, kdy se rodil třeba náš občanský zákoník, dýchne na nás mocný dech železného kancléře Otto von Bismarca.
Ne snad proto, že díky důvodové zprávě k našemu občanskému zákoníku na něj prasklo, že je komunista a slovakofil, protože do německého občanského zákoníku z roku 1896 nchal vložit termín právní úkon (Rechtsgeschäft), který tvůrcové našeho občanského zákoníku odhalili jako totalitní paskvil podbízející se Slovákům (jen jestli se nám nakonec do té důvodové zprávy nevloudila nějaká ta národnostní nesnášenlivost?).
Ne, spíš jde o jeho hluboký poznatek, že se zákony je to jako s klobásami (podle jiných jako s párky, což je ale podobné), je lepší nevidět, jak se dělají. Ostatně, už Edmund Burke (o němž už dnes skoro nikdo neví, že to byl anglický filozof) blahé paměti konstatoval, že nejhorším druhem tyranie jsou hloupé zákony.
Minule jsme s úžasem vyčetli, že slavný výrok, že je to blud, který „se mohl vyrojit jen z hlav několika pomatených lidí,“ však není nebezpečný, protože pro svou absurdnost nemůže najít dost pitomců, kteří by ho uvedli do života, navzdory vší přiléhavosti a výstižnosti nenapsal pan Karel Havlíček Borovský v nějakém záchvatu věštění o našem občanském zákoníku, ale překvapivě o ideji komunismu. Podobně matoucích výroků je kupodivu celá přehršel.
Je to vzpoura méněcenných, vyznávajících krédo nevědomosti a evangelium závisti, neřekl kupodivu sir Winston Churchill v prorockém vytržení o budoucím převzetí moci na nejmenované západočeské právnické fakultě před bezmála už sedmi lety, ale kupodivu opět o komunismu.
A dokonce ani slavný výrok Františka Palackého, že pokud by mělo jejich dílo ujmouti, „zhovadilost všeobecná povstane“ nebyl věnován našemu občanskému zákoníku v Palackého době dřímajícímu v temné budoucnosti, ale kupodivu opět ideji komunismu.
A stejně tak i známý výrok amerického prezidenta Ronalda Reagana, že je úplně zbytečný a nevhodný, když v nebi jej nepotřebují a v pekle už ho mají, opět nebyl vyřčen navzdory své výstižnosti o našem občanském zákoníku, ale zase už o komunismu.
Ostatně neblahé paměti paní komisařka se, jak byla naučena ze své rodné strany, ujala intenzivního boje za celkové odzbrojení. V tom jí dal za pravdu ostatně třeba i Nelson Mandela, vždyť podle něj tou nejsilnější zbraní ze všech je vzdělání.
