Nepoznaní géniové

Myslím si, že v hromadách žvástů, jimiž svět ohromuje plzeňský pseudostudent a osoby, s nimiž dnes už jen zčásti úspěšně kolaboruje, zapadá opravdová kvalita těchto géniů.

Jen považte, pan pseudostudent prostudoval podle vlastního prohlášení nejprve 106 rigorozních prací a potom si přidal ještě 36. Předepsaný rozsah takové práce je 100 stran, takže pan pseudokolega musel pročíst nejméně 14 200 stran. Protože jde o práce z předmětů, ze kterých se dosud zkoušky složit nenamáhal, tipuji, že by tyto odborné texty z jemu zcela neznámých právních oblastí mohl číst tempem tak šest stránek za hodinu. To je 2840 hodin a při takových šesti hodinách denně, po které lze udržet napjatou pozornost, jde o 474 dní. Pan pseudostudent tedy začal rigorosa studovat zhruba před patnácti měsíci. To znamená, že již necelý rok předtím, než se mu podařilo spustit masivní pomlouvačnou kampaň, prorocky vytušil, co všechno si v pracích jednou přečte. Jde samozřejmě o silně podhodnocený odhad: při všem tom časově náročném šmírování si pan pseudokolega zapomněl přečíst vyhlášku, podle které „na výbornou“ obhájenou diplomovou práci lze rozšířit na práci rigorozní (tím pádem s ní asi bude zčásti stejná, ne?), takže se zbytečně trápil ještě i čtením prací diplomových, aby odhalil, co všechno jejich autoři opsali sami od sebe.

Kdo by si ještě troufl říct, že je to obyčejný blbec, když toho dokázal tolik přečíst, navíc z oborů, o kterých nic neví?

Námět pro pošramocený fakultní rozpočet: půjčujte pana pseudokolegu za peníze astronomům, fyzikům atd., sice o jejich předmětech ví tolik, co o právu, ale dokáže je skvěle zhodnotit.

Ovšem kam se hrabe na jiné rychločtenáře. Běžný akreditační spis týkající se jednoho studijního programu má určitě víc nežli sto stran. Podle analýzy pana děkana z Vysoké školy ekonomické má při své zodpovědné práci Akreditační komise na jeho posouzení celé tři minuty, tedy maximálně necelé dvě vteřiny na stránku. Zkuste si za (klidně celé) dvě vteřiny přečíst celou A4 stranu odborného textu tak, abyste přesně věděli, co v něm je a mohli s jeho obsahem pracovat. Neumíte to? Proto přeci nemůžete působit jako šéfové Akreditační komise!

Anebo už zase platí to, co se v listopadu před dvaceti lety psalo na zdi: Ať z nás nedělají blbce! Nejsme jako oni!

P.S. Nekorunovaný král českých rektálních alpinistů Moravec (samozřejmě Emanuel Moravec, bývalý ministr školství za protektorátu) vyzýval k budování státu bez inteligence. Že by jeho myšlenky tak docela nezapadly?

« Zpět