Přenosný trojúhelník

Nemáme na mysli nějaký ubohý výstražný trojúhelník, ale geniální počin paní komisní: přenosný Bermudský trojúhelník.

Není lehké být žurnalistou, když se dohromady nic neděje.

No dobrá, sněmovnou tedy dnes prošel zákon podle něhož budete-li hrát biliár po vypití nějaké té lahvinky alkoholu, budete nejen opilí, ale také nadopovaní zakázaným dopingem, zatímco pokud budete hrát kuželky, budete sice opilí, jak zákon káže, ale nepůjde už o doping (a tedy o diskvalifikující porušení pravidel). Když se podíváme na fotografii u úvahy Ilustrovaná II, kde nejmenovaná paní komisní radostně popíjí s odrodilým studentem plzeňských práv a ještě odrodilejším profesorem (za jehož zvolení dokonce slíbila bezproblémovou akreditaci, jak vypráví na You Tube pod názvem „Dohoda s Dvořákovou“ pro změnu pan ministr nespravedlnosti), nezbývá, než zalitovat, že paní komisní se svými připíječi nehrála biliár (protože by ji to diskvalifikovalo).

Ministerská ředitelka odboru projevila náležitou bdělost a ostražitost, když uvážila (sice to prý svádí na nejstaršího pana náměstka, ale to víte, ten se nepřizná), že pokud má někdo právo vyučovat vyšší stupeň vzdělání (magisterský), pak určitě nemá dostatečnou kvalifikaci na to, aby nabíral uchazeče do nižšího stupně (bakalářského).

A byla to ostražitost a bdělost opravdu chvályhodná. Ještě, že to stihla před nástupem nového pana ministra. Ten přece řekl, že si celou záležitost musí prostudovat a promyslet, což správný byrokrat akreditačního typu rozhodně nikdy nepřipustí. Ministři přicházejí, ministři odcházejí, ale paní komisní zůstává, tak kdo by měl být pro správného úředníka tím správným vzorem?

A viděli jste snad někdy, že by se paní komisní snížila k tomu, aby myslela?

Samozřejmě, i když se neděje nic světoborného (nějaký úředník rozhodl špatně a nezákonně, to je tu přece dnes a denně), je potřeba aspoň upozorňovat na prazvláštní anomálie, i když je můžeme pozorovat už déle. Paní komisní například s genialitou sobě vlastní vytvořila už před nějakou dobou přenosný Bermudský trojúhelník.

Zatímco lodi či letadla se musí trmácet přes mořské dálavy, aby je kdesi v Bermudském trojúhelníku cosi sežralo či jinak zprovodilo ze světa, paní komisní to geniálně vyřešila po svém. Nemusíte se nikam trmácet, ale můžete klidně čekat doma (na svůj neodvratný ortel).

Ale kde je paní komisní, tam mizí jako sníh pod prudkým sluncem ideály, právo i akreditace.

To bude mimo jiné tím, že paragrafy opravdu nemá ráda. I panu profesorovi, se kterým se jí tak dobře pilo, že za jeho zvolení slíbila bezproblémovou akreditaci, a považte, navíc ještě i pochvalu před rozvinutými médii (jak opět vyprávěl pan ministr nespravedlnosti) přece řekla: S paragrafy na nás nechoďte, to nemáme rádi (jak povyprávěl pan profesor pro změnu osobně).

My přitom víme (jestlipak první?), které hlavně nemá ráda. Nejhorší ze všeho nejsou tentokrát trpaslíci, ale články 1 a 3 Listiny základních práv a svobod. Že prý jsou si podle nich všichni rovni v důstojnosti i právech?

To nemáme rádi, takže všude, kde je paní komisním mizí sice právo, ideály a akreditace, ale články 1 a 3 Listiny mizí jaksi přednostně (kdyby nešlo o protikorupční a transparentní paní komisní, snad bych se uřekl, a napsal, že mizí protekčně).

Pan připíjecí profesor šel ostatně paní komisní na ruku, neboť paragrafy o rovnosti do svého nového občanského zákoníku rozhodně nezařadil.

Pan ministr nespravedlnosti prý pro změnu včera zase jednou (po delší době) dosáhl vrcholu, nebo, abychom byli přesnější, některá média opětovně a uctivě, ba až poníženě, uznala, že je tím opravdovým, bezkonkurenčním vrcholem. Tak například včerejší Parlamentní listy přinesly zprávu o tom, že je nebývalým a neskutečným vrcholem arogance, jaký dotyčný pisatel ani za hlubokého míru a socialismu nikdy neviděl ani v děsivém snu, natož pak na vlastní oči.

Sami vidíte, pořád celkem nic nového.

« Zpět