Reportéři?

Ačkoli mým prvořadým cílem je na těchto stránkách bránit studenty a absolventy plzeňských práv a také poukazovat na nesčetné kiksy tamních normalizátorů (a je to práce až neskutečná s ohledem na počet těch kiksů), kteří se rozhodli sveřepě normalizovat situaci, o níž se čím dál víc prokazuje, že byla celkem normální, tedy zatím minimálně z 99,3% normální, asi bych Vás přece jen zklamal, kdybych ignoroval poslední Reportéry ČT. Bohužel musím pracovat a byl jsem v klientské věci (víc nesmím ani naznačovat) v sousedním Sasku, takže jsem požádal kamarády, aby se dívali i za mě.

První se sice díval, ale záhy dospěl k závěru, že nemůže jít o publicistiku a zavolal mi, že Reportéry nahradili nějakými humornými šoty, ale že fóry jsou tak ubohé, že by se uzíval, a proto končí. Takže jsem se od něj nedozvěděl nic. Druhý mi oznámil, že tam vyprávěli něco strašlivě zamotaného, takže přístroj po chvíli vypnul, aby nerušil rodinu chrápáním. Vůbec nepochopil perlu investigativního myšlení spočívající v tom, že vymyslíte naprostou pitomost, velmi složitě ji odvyprávíte a tak se občas přece jenom najde někdo, kdo dospěje k závěru, že tak příšernou hovadinu byste si přece nemohli vymyslet.

Třetí kolega se jako dlouholetý pedagog nejprve bohapustě holedbal, že po kravinách, jimiž ho občas obšťastňují žáci, už vydrží poslouchat dočista všechno, ale stejně nevydržel. Nevypnul sice přístroj, ale zato zvuk. Telefonoval mi potom, že to zřejmě byl nějaký zčásti cestopisný pořad, kde ukazovali chomutovskou radnici a plzeňskou fakultu, ale pak zřejmě s ohledem na ekonomickou krizi cestovali už jen šipkami po mapě. Ukázali šéfku Akreditační komise (ne na mapě) a pak ostrovy v Karibiku, takže přítel sledující ten němý film se domnívá, že předváděli, kde všude paní šéfka před rokem 1989 cestovala, zatímco my méně oddaní totalitnímu režimu jsme dřepěli doma nechci říct na čem. Jestli ukázali barevného pavouka, kterého na potkání rozdávali po Chomutově minulý týden (viz úvaha Arachnofilie, pár lidí se mě potom přišlo zeptat, jestli je to slevový kupón nějakých mých klientů a jestli je tam moje fotka proto, že je zboží k vyzvednutí u nás v kanceláři), kamarád přehlédl, pořad jej totiž zaujal tak, že přece jen na moment usnul.

Notně omšelou fasádu chomutovského domu, kde bydlím, prý neukazovali. Buď proto, že je tak omšelá, nebo proto, že je dáma ze sousedství vyhnala tak rychle, že si ji na svém statečném investigativním útěku nestačili natočit. Taky prý ocitovali dopis, který jsem jim poslal, samozřejmě zdaleka ne celý (přece jen mám nějakou zkušenost a tak jsem ho preventivně zveřejnil v úvaze „Fantazie na S“). Chaplin byl srozumitelnější a jako člověk i mnohem hezčí, než všichni, kdo tam vystupovali, uzavřel kamarád, což se mne osobně dotklo, protože tam prý na maličkou chvilku ukázali i mne s šéfkou Akreditační komise a pak i bez ní na nějakých schodech.

Matylda sice byla doma, a navíc miluje pavouky, hlavně ty křupavé, ale jako správná mývalice severní Vám toho o televizním pořadu taky moc neprozradí.

Tak sice stejně nevím, o čem to bylo, ale všichni mne ujišťují, že jsem opravdu o nic nepřišel a že kdyby mi neslíbili se na pořad aspoň chvilku dívat, strávili by čas raději nějakou podstatně zábavnější činností, jako je třeba mytí nádobí nebo luxování. Nicméně jsem si jist, že jsem byl odhalen při nějakém zvlášť ďábelském zvěrstvu (například při chůzi po schodech). Po dávných odhaleních například paní ministryně školství na iDnes 18. října loňského roku mne to už nepřekvapí. Pokud se Vám nechce hledat, paní ministryně tehdy pronesla památnou, ba přímo nesmrtelnou, větu: „Co je na tom nejvíc nebezpečné, všechny ty kroky se odehrávaly v souladu s právem, to bylo všechno legální.“ Řekněte sami: není to učiněný děs, že všechno bylo v souladu s právem? Něco hodně podobného museli odhalit určitě i reportéři, a je jistě jejich občanskou investigativní povinností o takové hrůze občany za jejich koncesionářské poplatky neprodleně informovat.

« Zpět