Tak o čem?

Den Dětí je určitě nesmírně vhodný pro všelijaké dětské domluvy. Ale o čem?

Ti, kdo se s paní komisní všelijak dohadují, ať již u vína (jako na fotografiích u úvahy Ilustrovaná II) anebo na You Tube (kde nám pan ministr vykládá o tom, jak se s ní protikorupčně dohodl na bezproblémové akreditaci pro plzeňská práva za zvolení profesora, se kterým se jí dobře popíjí, viz, jak jinak,: „Dohoda s Dvořákovou“) naštěstí naprosto transparentně udrží jakékoli tajemství, i kdyby je někdo sebevíce trápil.

A že jsou určitě všelijakému krutému trápení a mučení vystavováni, o tom není nejmenších pochyb. Zlí žurnalisté jim prý naprosto nelidsky vyhrožují (když mi to teď hned neprozradíte, příštích deset minut s vámi nepřijdu udělat žádný rozhovor).

Avšak tito hrdinové vydrží cokoli. Každé tajemství, jež jim je svěřeno, nepochybně udrží a navzdory všemu utrpení smlčí, a to někdy dokonce až deset minut!

Díky tomu víme, že se paní komisní pochlubila, že by prý právě dnes měla absolvovat jednání, které jí pomůže konečně splnit si dětský sen a naplnit smysl jejího až doposud tak tragicky prázdného života: totiž nějak zle skoncovat s ideály, nadějemi a hlavně studiem zhruba dvou tisícovek mladých lidí, studentů plzeňských práv.

Bohužel nevíme, s kým ten zajímavý dialog povede. Ti, kdo se s onou dámou tak vysoce korektně domlouvají, jak překonat nesmyslné pseudodemokratické obezličky (třeba hlasování, právo na vzdělání, zákonnost a jiné podobné nesmysly) bohužel přeslechli jméno, anebo bylo tak složité, exotické a obtížně vyslovitelné a vůbec pro člověka jejich moudrosti a vzdělání nezapamatovatelné. Zeman? Fiala? Nebo někdo jiný s podobně cizokrajně znějícím a tudíž pro ně tak těžko zapamatovatelným jménem, že si ho prostě ani nemohli zapamatovat?

Ještě zajímavější by ovšem bylo vědět, o čem by asi tak mohla jít řeč?

Přezkoumat rozhodnutí o prodloužení akreditace plzeňských práv, které budí nepřející ze spaní, by mohl pan ministr podle § 96 odst. 1 správního řádu do dvou měsíců ode dne, kdy se o něm ministr školství (kterýkoli právě vykonávající funkci) dozvěděl, což se asi stalo 9. března, kdy ho tehdejší ministr školství národu osobně přečetl.

Pokud tedy nákaza počtů pana nespravedlnostního náměstka nedorazila i na jiné úřady, tudy cesta nevede.

Pana nejvyššího podle médií sice svého času panu ministru kmotrovské spravedlnosti či nespravedlnosti schválil jeho laskavý a vlídný kmotříček, ale taky se mi nezdá, že by projevoval tolik sebevražedných sklonů, aby se scházel s dámou, na kterou podalo nejmíň třicet lidí trestní oznámení.

Tak o čem?

« Zpět