Valpuržina moc

Valpurga byla ve skutečnosti škaredě pomluvená svatá. Ale ani nejhnusnější pomluvy moc bezmocných nezlomí. Tou mocí jsou totiž právo a pravda.

Je to neuvěřitelné, ale táhneme už třetí lásky čas od doby, kdy jedna starší dáma poctila jednu tehdy úspěšně se rozvíjející plzeňskou právnickou fakultu svou laskavou pozorností a pojala ji do svých věšteb o tom, co zlého tam jednou najde, až se tam konečně jednou vydá na nějakou objektivní a korektní kontrolu.

Prvnímu máji předchází Valpuržina noc, jež nám ukazuje, jak lidské uvažování podléhá mámení a omylům.

Valpurga, jež dala jméno všelijakým slovanským polednicím, klekánicím, ošklivým a zlým ježibabám a věštkyním, byla totiž ve skutečnosti anglická světice, jež zasvětila svůj život boji proti vědmám a čarodějnicím.

Naopak, zlostná, zlá, nepochybně sadistická a paranoidní postarší čarodějnice se tváří jako pravá ruka ministerstva, ochránkyně standardů výuky a poctivého studia, jež však sama až děsivě devalvuje svou neskutečnou podjatostí, protekcionářstvím a cílenou nespravedlností, jak jsme to ostatně viděli snad úplně všichni. Mohli jsme sledovat její podjaté, zlé soudy v televizi i jinde, a nevěřili jsme svým očím, že jí někteří ještě pořád věří, že sleduje něco jiného, nežli jen své vlastní uspokojení, pocity a známosti. Jak jsem už řekl, viděli jsme její nespravedlivé, pomlouvačné a nezákonné posuzování studentů, učitelů i výuky nejspíš úplně všichni.

Nemám teď samozřejmě na mysli onu postarší komisní paní předsedkyni, o které už i pan premiér napsal, že v čele své komise rozhoduje podle pocitů a známostí, takže z akreditačního procesu udělal jedno z nejslabších (a nejméně spravedlivých) míst našeho vysokého školství, to bych si nedovolil, mám samozřejmě na mysli onu bradavickou vrchní vyšetřovatelku z filmů o Harrym Potterovi.

Kromě toho, že nevinné osoby jsou někdy nespravedlivě osočovány, jako třeba svatá Valpurga, zatímco nepřející a zlostné bytosti jsou hodnoceny jako spravedlivé a snad i laskavé, řeší svět i zacházení s ukrajinskou expremiérkou.

Už kdysi v lednu jsme si v souvislosti s jejím vězněním připomínali, že nejmenovaná veřejnoprávní televize konstatovala, že pan ministr oné podle novin kmotrovské spravedlnosti se vyznačuje nízkou hanebně nízkou politickou kulturou a sklony k totalitě (samozřejmě, že to ona televize neřekla takhle natvrdo, protože to by moderátoři svému milovanému nemohli udělat). Zmíněný poznatek byl umně zastřen zjištěním, že manželovi paní expremiérky byl udělen politický azyl v naší zemi především proto, že kriminalizace předchůdců je znakem nesmírně nízké politické kultury a sklonů k totalitě.

Kromě toho jsme byli v minulých letech svědky toho, jak hlavní matematicko fyzikálně geografické objevy pana spravedlnostního náměstka byly rozeslány namátkou vybraným adresátům, tak zvaným rychlostudentům (z nichž někteří namísto standardních pěti let studia lstivě studovali osm let i víc). Jak totiž pracně vypočetl, dva roky přece mají 28 měsíců (což bylo objeveno pod č.j. R-582–10 a opakovaně pod č.j. R-604–10), od ledna 2001 do května 2005 uplynulo toliko 2,8 roku (jak bylo objeveno pod č.j. R-576–10), zatímco od června 1998 do října 2002 uplynuly rovné tři roky (č.j. R-583–10).

Nejdůležitější odhalení však při této mravenčí početní práci, obětavě vykonávané za pouhé a ještě necelé dva školní miliony, jak už to bývá, bylo učiněno tak trochu mimochodem.

Poté, co pan ministr přeložil vládě jiný návrh zákona, než zamýšlel a než na vládě plamenně obhajoval, poté, co přednesl nepřítomným studentům ekonomie (kteří naštěstí nedorazili) jinou přednášku, než na jakou měli dorazit, a poté, co rozeslal kárné žaloby na státní zástupce, kteří jsou mu krajně nesympatičtí, sotva pět, šest měsíců po uplynutí zákonné lhůty, vyzbrojil se totiž službami advokátky. Té byla svěřena řada krajně nevděčných úkolů, třeba vymyslet proč vrchní státní zástupci mohou za to, že nic nedělalo ve věci, kde mělo něco dělat Ministerstvo spravedlnosti (v případě miliard zatoulaných do Švýcar).

Nejdůležitějším objevem tedy je, že bychom mohli celé ministerstvo pana ministra nespravedlnosti zrušit a v případě potřeby občas najmout nějakého právníka (jako nyní). Panu ministrovi nespravedlnosti by to přece nijak neublížilo (vždyť sám povídal, že s ministerstvem nemá nic společného, to když byla švýcarská žádost o právní pomoc doručena ministerstvu a on s ní nic neudělal).

« Zpět