Vražda potřebuje reklamu?

Fakt jsem se o Prahu moc bál.

V třetím tisíciletí se potopí země mlh do moře, prorokovala Pražská Sibyla, a až budou dvě pětky stát proti devatenáctce (ať už je to kdykoli), pak podle této staré věštkyně Praha zanikne.

Jak jsme si připomněli, už v Dekretech Břetislavových (z roku 1039) byla vyjádřena moderní, progresivní zásada, ve shodě s paní komisní bychom mohli říci, že zásada téměř leninská, každopádně zásada velmi komisně akreditační, totiž, že u zvlášť ohavných zločinů úplně a bohatě stačí k odsouzení, aby z nich byl někdo obviněn.

Bájeslovní experti jednoho nejmenovaného ministerstva spravedlnosti, kteří nás iniciativně nás uvrhli do nespočetných běd (za mnohé další třeba nový občanský zákoník), nás zase docela nedávno mimo jiné zavedli také do pekla trestní odpovědnosti právnických osob, v němž může být zrušena škola, když učitel osahával žáčky (zřejmě ze staré známosti však taková Akreditační komise může po libosti porušovat zákony a ani tento legislativní skvost nás jí nezbaví, protože přece není žádnou právnickou osobou, ale jen jakousi občanskou komisí).

Tohle všechno ovšem paní komisní s leninsky prorockým nadáním zkombinovala v předstihu už dávno, takže vznesla nepotvrzená (později dokonce vyvrácená) obvinění na adresu plzeňských práv a hbitě rozhodla o jejich usmrcení.

Když se tudíž začalo proslýchat, že třeba ohledně pražského územního plánu byl možná porušen zákon, aspoň takové podezření se prý objevilo, začal jsem se bát, že aniž bychom to tušili, žijeme možná v čase, kdy stojí dvě pětky proti devatenáctce, neboli v čase, kdy bude za pouhé podezření proti svým úředníkům Praha bez milosti zrušena.

Ostatně, kdoví, zda by aspoň nepřišla o svou právnickou fakultu? Na přelomu tisíciletí na ni přece prasklo, že se přijímací testy prodávaly za sto tisíc (nevyplněné za polovic) a zbožná úcta paní komisní a jejích nohsledů ke striktnímu dodržování lhůt je přece dobře známá (lhůta k úkonu, jímž paní komisní může někomu uškodit, neuplyne dřív, než se jí hodí, aby uplynula).

Z opatrnosti a nostalgie jsem se proto vydal při pátku do hlavního města, abych ho ještě jednou aspoň zahlédl, a ejhle: co jsem nespatřil?

Jedna vysoká škola na plakátech vyzývá: Místo strachu o akreditaci studujte bez obav: u nás!
Jiný plakát láká: U nás máte zajištěno klidné studium bez strachu o akreditaci.
A ještě další: bakaláři, bakalářky, nenechte se děsit odebíráním akreditace, přijďte k nám!
Anebo: Pro uchazeče o plzeňského bakaláře je termín k podání přihlášek na naší školu zachován!

Vzhledem k tomu, že nezákonné a ztuha pochopitelné rozhodnutí o zákazu přijímat bakalářské uchazeče vešlo ve známost teprve před dvěma dny, skoro bych řekl, že si ho na některých školách nějak vyprorokovali (případně se o něm dozvěděli nějak jinak, ale přesto předem).

O Prahu se tedy není třeba bát.
Je to zcela prosté. Už Dorothy Sayersová přece kdysi napsala: vražda potřebuje reklamu.

« Zpět