Západní zlo?

S tím Západem a Východem to nikdy nebylo jednoduché. Už tři králové, o nichž ovšem bible říká, že to byli mudrcové, a nikde neříká, že byli tři, přišli z Východu (Matouš, 2.1.), protože viděli hvězdu na Východě a šli za ní (Matouš, 2.2)

Což je, když se nad tím tak trochu zamyslíte, operace poměrně dost složitá. Pokud mudrcové, kteří nebyli tři a nebyli králové, šli za hvězdou, kterou viděli na Východě, tak vlastně museli přijít ze Západu? Pokud přišli z Východu a viděli hvězdu na Východě, pak nutně museli jít na druhou stranu (jestliže to byli mudrcové v Indii nebo Číně a viděli hvězdu na Východě, pak hvězda byla kdesi v Americe?), neboli rovnou od hvězdy.

Prostě to s tím Východem a Západem nikdy nebylo jednoduché.

Někdy v polovině minulého století jsme zjistili nejen to, že část německé armády uvědoměle střílela do vzduchu (to byli ti, kteří potom obývali NDR), ale také, že nejspíš do vzduchu proradně stříleli i naši západní spojenci, neboť vlastně byli zavrženíhodní imperialisté, kteří jen předstírali, že nás taky trochu osvobozují. Světlo poznání a svobody už zase přicházelo z východu (ex oriente lux, řekne se to latinsky), zatímco ze Západu se na nás valily jen samé ohavnosti. Časem samozřejmě lidé přišli na to, co tak skvěle vyjádřil pan Lec: ex oriente sice lux, ale ex occidente (ze západu) luxus, takže pro změnu bylo zase to západní vzato na milost. Ostatně už před tím některé nadměrně osvícené duše, například paní komisní předsedkyně, zvěstovaly vítězství komunismu v Americe, takže zjevně ani Západ nebyl tak nenapravitelný (možná, že kdyby tam dorazil pan ministr nespravedlnosti, postavil se na nějaký tamní hodně ošlapaný schod a stokrát vážně pronesl:reforma, i Západ by se nějakých reforem dočkal).

Teď je samozřejmě pro změnu všechno západní už zase špatné aspoň ve vysokém školství. 25 (dnes 26) profesorů a docentů, zajišťujících jeden studijní program na plzeňských právech, je méně nežli 13 profesorů a docentů na právech v Olomouci (Východ je prostě Východ), ba co víc, méně nežli 1,5 profesora či docenta na fakultě filozofické (že by těch 25 právnických docentů a profesorů bralo v souhrnu méně než těch 1,5 filozofických, nebo třeba méně vážilo?).

Pan ministr nespravedlnosti, jemuž bohatě stačí pozemské království (jak jsem si dovolil referovat, byl s drtivou převahou v lidovém hlasování na justiční mafie.cz zvolen národní hlavou justiční mafie, zatímco jeho předchůdci a kolegové ve volbě trapně propadli) a nepotřebuje tudíž nebeské (ačkoli, komu čest, tomu čest, a nemístná skromnost stranou, myslím, že mu taky po zásluze náleží, neboť blahoslavení chudí duchem, protože jejich jest království nebeské), svého času obíhal státní zástupce, aby aspoň trošičku a na chvilku zastíhali některého z jeho vysokoškolských předchůdců, jinak bude vypadat, že je, hm, totální vlastník království nebeského.

Aby mu udělali aspoň trošku radost, dodnes se prý někteří hrabou v tom, zda snad přijímání absolventů celoživotního vzdělávání k bakalářskému studiu nebylo protiprávní?

Co je ze Západu je špatně, jinak by přece měli snadný lov! Když se podíváte na oficiální stránky pražské právnické fakulty (Univerzity Karlovy), krásně tam svítí nejnovější kurz celoživotního vzdělávání 2011/2012. V bodě 6 podmínek kurzu se konstatuje, že ti, kdo ho absolvují s určitým výsledkem, budou přijati k magisterskému studiu s prominutím přijímací zkoušky. Kolegové mají fakt štěstí, že Praha není na Západě.

Včera jsme si připomněli, že paní komisní a její doktor Nespravedlnost nejsou ničemu tak daleci, jako korupci. Proto ze všech nejvíc připomínají houbovité útvary (nikoli jen povahou, ale hlavně podobou, samozřejmě podobou svého počínání s mrazíkovským dědečkem Hříbečkem), případně sliznatce, což je ryba sice ohavně slizká a strašně škaredá, ale přece jen s náznakem lidského obličeje (ovšem strašně škaredého) a tudíž aspirující na zlatou rybku s lidskou tváří. Pokud totiž nabízí paní komisní bezproblémovou akreditaci za volbu toho, s kým se jí dobře pije, nejde rozhodně o úplatek, ale právě o velkorysou činnost zlaté rybky s lidskou tváří. Pokud pan ministr na You Tube („Dohoda s Dvořákovou“) zmíněnou dohodu prozrazuje, ukazuje jen na to, že i v našem světě mají laskaví a milí sliznatci své místo.

Naštěstí nic z toho nepadlo někde na Západě, ale pěkně v hlavním městě. Jistota je jistota.

« Zpět