CERN

Einstein přišel na to, že čas může být relativní. Notorická paní předsedkyně objevila, že relativní může být úplně všechno (samozřejmě kromě pouček maxismu-leninismu).

Pokud uvěříme právníkům (třeba onomu papeži Řehořovi XIII., který nám nadělil gregoriánský kalendář) zbývá dnes do konce roku 264 dní. Pokud ovšem budeme věřit těm, kdo s právem nemají nic společného, třeba počtům pana komukoli náměstka, zbývá do konce roku Bůh sám ví kolik dnů (a možná ani ten ne). Vidíte tedy sami názorně, že čas je relativní.

A navíc: pokud dáte na právníky, neušetříte.

Jen málokdo si přitom dovede představit, jaké blaho by zachvátilo veškerou naši zemi, kdybychom konečně uvěřili nohsledům notorické paní předsedkyně.

Samozřejmě, některé věci jsou tak notorické, jako ona sama.

Kdyby se jí poskytlo jen o něco víc volnosti k realizaci skvělého leninského postřehu (neboť, jak pravil Lenin, k řešení každého problému je třeba příslušné komise…komise nevyšetřuje a nesoudí, ale zneškodňuje), nebyly by poměrně záhy u nás žádné vysoké školy (a časem ani žádné jiné) a úspora by byla náramná.

Ale i méně notoricky známé a méně nápadné myšlenky by mohly přinést miliardy, jen kdyby se našel někdo (aspoň někdo!), kdo jim uvěří.

I nevelká, leč dobrá investice totiž někdy přinese nevídané úspory. Tak třeba drobná investice nejmenované západočeské vysoké školy do skvělého spořícího počtáře (neboli ten milion či dva, jež univerzita zaplatila panu spravedlnostnímu náměstkovi zdánlivě za několik stejných dopisů) přinese neobyčejné úspory, jen vědět, kde je hledat (resp. by je mohla přinést, pokud by se našel aspoň někdo, kdo onomu pánovi uvěří).

Když se totiž člověk zahloubá do dokumentů naštěstí dávno zapomenutých časů, zjistí občas spoustu zcela nečekaných poznatků. Třeba, že všichni, kdo chodili do práce mezi 19. červnem a 29. srpnem 2003 by měli vrátit mzdu.

Protože jen pro stát u nás pracuje cca 425 000 lidí, kteří pobírají opět cca 800 korun denně, měl by si stát přijít na nějakých dvacet čtyři miliard.

Podle páně náměstskovského dopisu č.j. R-600–10 uplynulo od 29.8.2003 do 25.5.2005 právě 1,7 roku.

Podle páně náměstkovského dopisu č.j. R-599–10 uplynulo ovšem od 19.6.2003 do, teď pozor, prosím: opět 25.5.2005, hádejte kolik? No přece 1,7 roku.

Co z toho plyne? Za pouhý milion či dva jsme zjistili, že mezi 19. červnem a 29. srpnem 2003 neběžel čas. Takže by pracující, kteří v oné době odpracovali 0 měsíců, 0 týdnů, 0 dní a zřejmě i 0 hodin, měli vrátit mzdu (neboli oněch dvacet čtyři miliard jen pokud jde o ty, kdo v té době pracovali, vlastně spíše nepracovali, pro stát.

A to všechno je ještě maličkost.

Představte si, že bychom je vyváželi!

Třeba taková Evropská laboratoř pro fyziku částic (CERN) se svým miliardovým rozpočtem by mohla být nahrazena jediným geniálním pisatelem stále týchž dopisů, přičemž jeho provoz by dnes byl prakticky beznákladový (Ctrl C, Ctrl V a několik málo, nebo i víc, milionů na kafe, neboť, jak pravil svého času notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti, zadarmo to jeho náměstek sice nedělá, ale stačí mu něco na kafe, tedy onen milion či dva).

« Zpět