Drive my car?

Jak svého času zpíval Paul Mc. Cartney, a znalci či pamětníci vědí, že dodával cosi, co by se svou lapidárností a srozumitelností skvěle hodilo do nového občanského zákoníku: Beep beep beep yeah!

Už jsme si před nějakou dobou připomínali, jak mezinárodní imperialistická a tmářská reakce usilujíc o zlehčení komunismu v očích pracujících zamlčela například, že spalovací motor nevymyslel podvodník Daimler, který ho místo koní namontoval do kočáru, ale Ignatij Kostovič, který ho místo koní namontoval do vzducholodi, a nestal se slavným jen proto, že ji nechal zavřenou v kůlně.

Jak těžce pracujícímu lidu hanebně tajili třeba i to, že akademik Lysenko bravurně vyvrátil pavědecké bláboly tmářského mnicha Řehoře Mendela, nazývané genetika (akademik Lysenko totiž zjistil, že pokud jakýmkoli způsobem zkřížíte pšenici s pšenicí, vyjde Vám z toho vždycky pšenice, takže sami vidíte, že ta genetika je nějaká blbost). Mendel byl navíc nejen odporný rychlostudent (filozofii vystudoval, považte, od roku 1840 do roku 1843), ale i mnich (kdyby žil, určitě by chtěl něco restituovat!), navíc člen řehole svatého Augustina (což byl taky opravdu podařený rychlostudent, který studoval pouhé tři roky, aby se následně stal profesorem), takže vlastně není divu, že vymyslel jen nesmyslnou pavědu.

Již z doby vítězného tažení komunismu naší planetou ovšem dobře víme, že
matkou věd je politologie (samozřejmě marxistická politologie, neboli vědecký komunismus), i když není politolog jako politolog.

Našli se totiž i tací, kteří namísto korektního a transparentního studia marxismu a ruštiny, jímž proslula například notorická paní komisní, zlovolně emigrovali do imperialistické ciziny a dnes se zviditelňují podivnými hláškami (jako profesor Tomský onou známou hláškou z Parlamentních listů: „Dvořákové kape na maják“).

Dnes, kdy už pracující lid nemá v širé ruské zemi ty správné politology, přebírá ovšem bojovou štafetu naše krásná vlast.

Neboť plně v duchu revolučních leninských tradic máme nyní právě my všechno, co je k naprostému převratu v myšlení, společnosti a vůbec všem zapotřebí. Máme totiž nový občanský zákoník.

Nejmenovaný významný právník sice (v časopise epravo.cz) v analogii ke slavné písni Drive my car (jak jinak, Beatles) o dívce, jež sice nemá auto, ale už si zjedná řidiče, dospěl k závěru, že jsme na tom hodně podobně jako ona. Máme (či spíše od Nového roku, půjde-li všechno špatně a hůř, budeme mít) nový občanský zákoník, ale bez změny ostatních předpisů, především procesních, si ho budeme moci strčit za klobouk.

Vážně si myslíte, že bychom mohli mít až tolik štěstí?

Onen právník se zamýšlí, jak se bude bez potřebných procesních předpisů (jež dosud korektně a transparentně, jakož i zcela, chybí) soudit?

Jak? No přece vůbec!

A v tom je ono kouzlo. Za komunismu, jak nás učil nesmrtelný Lenin, nebudou úřady a soudy a právo, budou leda tak komise (proto se přece v jedné z nich notorická paní komisní předsedkyně tak notoricky usídlila: co kdyby se její proroctví splnila a komunismus zvítězil nejen v Latinské Americe, jak mu předpověděla, ale nádavkem i u nás?).

Kdo by se ostatně soudil, když budou všichni v dobré víře a poctiví?

Podle § 7 nového občanského zákoníku se přece má za to, že každý, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

A když ty nejzatrvrzelejší párkrát pořádně nakopete, rychle si odvyknou jednat neurčitě.

Je ovšem třeba je nakopat někde ve stínu, neboť podle § 8 téhož kodexu zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (proto je také třeba práva korektně a transparentně zneužívat ve skrytu!).

« Zpět