Pavučinková

Ten je pro cosi, například vládu, ten je zase proti, prostě: kdo, s kým, o čem a také pro koho. V takovém krásném, přátelském, klimatu je pochopitelně těžko, ba smutno, člověku samotnému. A protože se pořád ukazuje, jak moderní je malovat všelijaké sítě, a jak pěkně se lidem v nich zamotaným určitě vede, neodolal jsem, abych nevykročil týmž správným směrem.

Protože na rozdíl o pavouků či například paní komisní nedovedu používat ty správné části těla k soukání líbivých pavučinek, nezbývá mi, nežli použít značně prozaičtější a méně půvabné, navíc docela hranaté, klávesnice.

Sítě, jež byly například v minulosti kresleny, jistě za použití oněch půvabnějších prostředků, než je placatá a hranatá klávesnice, byly, slušně řečeno, odfláknuté. Nikdo například neupozornil na mé pavučinkové propojení s Jeho Svatostí papežem, ačkoli jsem byl v Římě ve stejné době jako on, a zrovna nedávno jsem navíc byl na Hradě v téže době jako náš pan prezident. Soudím tak alespoň podle třepetající vlajky, oznamující jeho přítomnost, jež ve větru hrdě zvěstovala, že pravda vítězí (zatímco jsem tiše kráčel dole po nádvoří a díky dnes již bývalému panu ministru školství tomu zase věřil).

To už se nezmiňuji o tom, že jsem byl v Čechách v úplně stejné době, jako pan prezident Medvěděv.

Na rozdíl od těchto slavných osobností mi však do sítí namalovali lidi, které jsem v životě neviděl ani na fotce, takže se s nimi v takové motanici opravdu nemohu cítit útulně.

Paní komisní naštěstí svého času inspirativně upozornila na ohavné propletence a zločinné počiny, k nimž podle ní docházelo na jednom akademickém ústavu, věnovaném otázkám státu a práva. Což musela velice dobře vědět, už s ohledem na to, že tam, jak známo (či vlastně moc ne) taky pracovala (což se lze dočíst dokonce i v jejím oficiálním životopise).

Mohli bychom tedy začít pěkně hnusně chlupatého pavouka například u toho, že jsem s paní komisní na onom zlořečeném ústavu zhruba dva roky spolupracoval. Poté, co byly po sametové revoluci široko daleko, zejména na vysokých školách, pozrušovány dříve povinné katedry a ústavy marxismu-leninismu a vědeckého komunismu, přešli totiž jejich špičkoví a nepostradatelní experti do kabinetu politologie (protože vědecký komunismus byl jen jiný název pro marxistickou politologii) Ústavu státu a práva. Sebekriticky přiznávám, že spolupráce trvala sotva pár roků, a právě když paní komisní excelovala článkem na téma nezbytnosti hýčkat i v novém režimu staré struktury, jsem byl nucen z důvodu rozpočtových škrtů (považte, už před dvaceti roky!) zmíněné společenství skvělých starých struktur rozpustit.

Další uzel na mafiánské síti? Pan ministr, ať už kmotrovské spravedlnosti, nespravedlnosti, nebo vlastně čeho, studoval na škole, kterou jsem vedl, a navíc jsem ho zcela zlolajně a odporně přijal do pracovního poměru!

Ještě někoho třetího do mariáše, pardon, do sítě?

Podle rezignujícího pana ministra školství používá pana spravedlnostního ministra jeho kmotr jako maňáska. No, a ten loutkovodič přece studuje (zřejmě ještě pořád) na škole, kterou jsem před lety vedl a na níž jsem lehkomyslně, nerozvážně a hanebně přivedl původně i jeho pana maňáska, pardon, pana ministra.

Uznejte sami, není to vskutku báječně odporná síť?

« Zpět