Uhodněte rozdíl

Hádejte v čem je zcela zásadní rozdíl mezi ohavnou totalitou a radostnou, demokratickou současností?

Jen zkuste hádat, jaký je nejzásadnější rozdíl mezi totalitním komunismem a dneškem?

Jukněme třeba na myšlení těch, kdo rozhodují o osudu vysokých škol.

Ne, tam žádný rozdíl není.

Za komunismu do všeho kafraly nikomu se nezodpovídající komise, složené z pokud možno zkušených, tudíž letitých, soudružek, nezkažených nesmysly jako je vzdělání, svědomí a další (například proslavené komise interupční). No, tak tady žádný rozdíl k vidění taky není.

Spousta věcí je prostě naprosto matoucích.

Tak třeba boj studentů plzeňských práv proti bezpráví a tupé aroganci moci podpořily tak ctihodné instituce jako spolek Šalamoun, a osobnosti tak ctihodné jako například plzeňský biskup.

Školské ministerstvo vydalo (loni v červenci) tiskovou zprávu, že plzeňská práva splňují všechny požadavky, které na ně lze klást, a to i v oblasti státních závěrečných zkoušek.

Celostátní studentské hlasování přiřklo plzeňským právům druhé místo v projektu Fakulta roku (loni v listopadu) a pan kardinál neváhal fakultu navštívit (před týdnem).

Nejmenovaná notorická paní předsedkyně ovšem rozhoduje (jak loni pravil pro Lidové noviny pan premiér) transparentně a korektně podle svých pocitů a známostí.

Jak už jsme si svého času také připomněli, ať už se akreditace protikorupčně nabízí za zvolení profesora, s nímž se notorické paní akreditující tak dobře pije, v krabici od vína, od bot či dokonce bez krabice, a ať již je nejmenovaný pan profesor, vyznačující se právě (jen) tím, že se s ním oné notorické dámě dobře pije, k povinnému zvolení dodáván v libovolné krabici či dokonce bez obalu, nám právníkům se to jako ten nejláskyplnější počin moc nezdá (ti, kdo právníky nejsou, se k tomu ovšem hrdě hlásí, jak radostně, a ovšem transparentně a korektně vyprávěl na You Tube v monologu: „Dohoda s Dvořákovou“ třeba notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti).

Jenže spousta věcí je naprosto matoucích.

Nový občanský zákoník třeba překonává hnusnou totalitní komunistickou terminologii, například pojem „právní úkon,“ který kromě toho, že je plně komunistický, je ještě i slovenský (viz důvodovou zprávu k novému občanskému zákoníku), ačkoli jej do našeho práva zavedl císař František I. i II. (I. jako rakouský císař, II. jako císař Svaté říše římské), určitě zakuklený komunista a ještě k tomu Slovák (lstivě se ovšem narodil ve Florencii, aby se to lépe maskovalo).

Jak se lze dočíst v leckteré tiskovině, komunistickou terminologii nový zákoník překonává i zaváděním takových termínů, jako jsou třeba rozhrady, čímž skvěle navazuje na tradici občanského zákoníku z roku 1950 (zákona č. 141/1950 Sb.).

Ten v § 141 stanovil, že „o mezích, plotech, zdech a podobných rozhradách má se za to, že jsou sousedům společné.“ V rámci naprosté, ba dokonce totální, diskontinuity, stanoví náš moderní občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) v § 1024 odst. 1, že „má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné rozhrady jsou společné.“

Tyto stránky jsou věnovány boji studentů plzeňských práv proti bezpráví a hlouposti.

Snad bude už záhy (dnes) vybojován, a tak budeme moci skoncovat s noční můrou (neboli se nadále nebudeme muset zabývat likvidačními komisemi a jejich notorickými předsedkyněmi).

Ale aspoň vidíme zcela plasticky, v čem je rozdíl mezi komunismem a demokracií (podle nového občanského zákoníku a jeho tvůrců).

Jen se podívejte o pár odstavců zpátky: přece ve strouhách!

« Zpět