A je tam!

Minule jsem lehkovážně slíbil vyzradit zprávu, kterou média považují za příliš osobní, možná dokonce intimní, nebo prostě naprosto nezajímavou. Takže tady ji máte: byl tam! Ba co víc, jak se zdá, kupodivu tam pořád ještě je. Chcete vědět víc?

Možná, že si ti otrlejší z Vás, kteří se nebojí kazit si prakticky vzorový letní víkend vzpomínkou na něco tak škaredého, ještě matně vybaví dnešního plzeňského strategického proděkana, který loni na podzim přišel na báječnou strategii, jak zajistit novopečenému vedení podporu v akademickém senátu. Znovuobjevil totiž historicky osvědčenou, jistě velmi korektní a navíc vysoce demokratickou, metodu vyhození všech členů akademického senátu, kteří neprojevují dost vděčnosti za zostuzení školy i studentů, z práce. Tehdy se taky ukázalo, že někteří ze senátorů jsou navíc odboroví funkcionáři, které prý dost dobře z práce vyhodit nelze.

Takže vidíte, zase to je o novopečeném velení plzeňské fakulty a zase o nikom zajímavém, nebo třeba o něčem zajímavém, například o sexu. Protože bez spojení není velení (pořád to není o sexu!), novopečenci neprodleně sestavili početný pátrací tým, a ačkoli jsem se naivně pokoušel občas napovídat, optimálně zvolenými postupy, zřejmě podle pachových stop v zákoně, otisků prstů na paragrafech zákoníku práce atd., ale ani nepovolenými odposlechy, ba dokonce ani pátráním z výšky, jemuž nutně předchází masivní vytahování a hlavně nafukování novopečence (především novopečenské hlavy až do podoby a funkce pátracího balónu), nebyl žádný takový prožluklý a dočista zbytečný paragraf zjištěn.

Možná to bylo štěstí, protože novopečenci jinak postupují další roky zavedenou metodou: nehodící se škrtněte, takže by ho nepochybně ve svém vydání zákoníku nějak začernili a dobrosrdečné, důvěřivé veřejnosti pak demonstrovali černý flek (vidíte sami, že tu kromě nějaké ohyzdné kaňky, kterou zřejmě udělalo bývalé vedení, nikde vůbec nic není!).

Přes bohaté slídičské zkušenosti tedy pátrací tým nakonec skutečně našel úplné nic (možná jen na víc písmen, řekněme pět?). Jenže prapodivná instituce, která se jmenuje soud (v dané konkrétní situaci tuším Okresní soud Plzeň-město), z neznámých důvodů, či spíše docela bezdůvodně, hledala taky, namísto toho, aby objektivně posoudila novopečenská tvrzení jako vždy správná a vždy pravdivá.

Co horšího, ona nespolehlivá instituce naprosto nezodpovědně nejenže hledala, ale i našla, takže překvapení (navíc zcela neplánované) se opravdu konalo. Představte si, že mezi § 60 a § 62, tedy na místo, kde by to opravdu nikdo nečekal, kdosi (zřejmě nějaký nekorektní zákonodárce) lstivě a nečekaně zastrčil, nebojme se pojmenovat věc pravým jménem a říct: propašoval, zakuklený § 61. Přitom pachové stopy ničemu takovému nenapovídaly, ani vhodně nasazený služební pes nic neříkal, ba ani vlastní čmuchání novopečenců nesvědčilo vůbec o tom, že by se § 61 mohl záludně skrývat zrovna tady.

Jestliže odborová organizace odmítne souhlasit s výpovědí členovi svého orgánu, je tato výpověď neplatná, stanoví soudem nalezený § 61 odst. 4 zákoníku práce, a v pátek tak stanovil i soud. Takže první rádoby vyhozený senátor svůj spor vyhrál. No, řekněte sami, není to skandál?

« Zpět