yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Natož pak zpráva předsváteční.
Předsváteční večer tudíž přinesl šokující informaci, že na jedné soukromé vysoké škole až každý čtvrtý absolvent studoval kratší nežli standardní dobu studia, ba někteří to stihli dokonce jen za půl roku.
Šokující komisní odhalení přišlo v pravou chvíli, neboli v předsváteční podvečer, aby se ohavní podezřelí snad nemohli nějak trapně bránit, kdyby je něco podobného napadlo, například že studovali na jiných školách, v celoživotním vzdělávání a podobně, kdy to zákon nejen připouští, ale dokonce předpokládá (také šokující odhalení o nejmenované západočeské právnické fakultě přicházela se železnou pravidelností v pátek k večeru, takže je nikdo nemohl vyvrátit minimálně do pondělí).
Co byste ostatně asi tak čekali od školy, jež nese jméno světoznámého rychlostudenta, který za tři roky vystudoval hned dvě vysoké školy, navíc dost daleko od sebe a ještě k tomu ve středověku? Ano, nebojme se ukázat, že pan Jan Amos Komenský studoval jen v letech 1611 až 1613! Už jsme mu to přece kdysi poradili: Komenský, zalez, ať se o Tobě notorická paní předsedkyně nedozví!
To nám páni studenti a paní a slečny studentky oné nejmenované školy zapadli do pěkné partičky: Johann Wolfgang Goethe (lipská práva 1765 až 1768), Josef Jungmann (filozofie v letech 1792 až 1795, potom přidal i práva a navrch vymyslel název květen), Karel Jaromír Erben (filozofii vystudoval v letech 1831 až 1833 a práva, považte, v roce 1837!), Karel Hynek Mácha (práva v letech 1833 až 1836, nemluvě o filozofii od roku 1830 do roku 1832), Alois Jirásek (co tenhle člověk asi tak mohl vědět o historii, když ji vystudoval jen v letech 1871 až 1874?), Franz Kafka (studoval sice pět let, 1901 až 1906, ale dvě vysoké školy nejednou) nebo třeba Albert Einstein (vysokou školu vystudoval 1897 až 1900) a mnohé jiné na výsost podivné elementy (dokonce i Aristoteles studoval v Egyptě „krátce“).
Ano, pánové, i vy zalezte někam do díry, ať se o Vás paní předsedkyně nedozví.
I když ten pan Werich taky zkoušel vystudovat práva, přece jen v sobě přece jen našel dostatek rozumu a nejmenovanou akční komisi po zásluze ocenil. Vyložil také, proč se právě tato komise těší tak velké oblibě lidu, ba co víc, proč se jí bude těšit i nadále, tedy až do konce svých dnů (který však díky nové právní úpravě celkem záhy nastane).
Jistě si ještě vzpomínáte na uznalá slova páně Werichova, díky nimž víme, že se osobní komise jedné dámy bude lidu líbit už provždy. Co je blbý, to se líbí, napsal přece už kdysi.
Navzdory tomu to však ze zákona neomylná paní předsedkyně nebude mít snadné, neboť na oné nejmenované škole zcela chybí onen pozitivní prvek, který byl včas nalezen na nejmenované západočeské právnické fakultě, neboli pátá kolona (těm, kdo neznají tento Hemingwayův výraz, například pro nejmenované komisařky, si dovolujeme sdělit, že cizím slovem se totéž označuje jako kolaborant, zatímco správný český výraz je zrádce).
Naštěstí tu ale máme i věčné pravdy a pravdivá přísloví, jako třeba že semínko nesmyslu z hlavy hlupáka již nevyženeš.