Aspoň něco

Tak ruku na srdce.

Ruku na srdce, tedy Vy, kdo ho máte (výzva tudíž samozřejmě není adresována notorické paní komisní ani jejímu doktoru Nespravedlnosti ani nikomu z jejich blízkých, ať už jsou dva nebo snad až tři), dneska prostě žijeme v truchlivých dobách.

Jak může někdo vyniknout jako nefalšovaný, nebo třeba i falšovaný, čistič, když v důsledné očistě nám překáží všelijaké nesmysly, například (a hlavně) právo.

Protože notorická paní komisní jistě pravdivě a správně prorokovala, že komunismus zatím zvítězí v Americe, zejména střední, nelze navíc očekávat, že by s brzkým příchodem komunismu naše právo, coby hlavní překážka všelidového čištění, urychleně zaniklo.

Středoamerickým mývalům se samozřejmě komunistický princip: každému podle jeho potřeb, tuze líbí a řídí se jím už odjakživa, dokonce prý preventivně podle svých potřeb kradli kdeco k jídlu už před tím, nežli to paní komisní odprorokovala. Že by jí s radostným funěním fušovali nejen do komunismu, ale i do proroctví?

Už jsme si kdysi připomněli, jak pan Moravec nadšeně prohlásil, tuším dokonce do nějakých novin: Školy jsme řádně očistili (a protože Emanuel Moravec byl za německé okupace ministrem školství, výrok oduševněle pokračoval: od židobolševického bahna). Velkoryseji, či podle jiných snad velkohuběji se výrokem: Vyčistili jsme to všechno! pochlubil navíc i Hermann Göring, nacistický ministr, komisař, vrchní velitel letectva a také hlavní myslivec říše.

Nebo se podívejte třeba na takového Vlastu Buriana!

I když záměrně propadl u zkoušky z němčiny, aby nemusel hrát za okupace v německých filmech (přestože jako rodák ze sudetského Liberce němčinu bezpečně ovládal), byl obviněn z kolaborace, a ačkoli byl nevinen (jak bylo osvědčeno při jeho rehabilitaci v roce 1994), byl ve velkém sále pražské Městské knihovny na přání spravedlivě rozhorlených pražských občanů, kteří mu záviděli talent, auto a ještě spoustu dalšího, náležitě a přísně odsouzen (k veřejnému pokárání, pokutě a také k vězení, které si odbyl vazbou).

Dnes to ovšem mají cídiči daleko těžší, což je skutečně nespravedlivé.

Snad to aspoň trošku zmírňují zásluhy jednoho odrodilého plzeňského profesora.

Jednak vyrobil překladem prastarých textů z feudální němčiny do ještě starší češtiny moderní kodex pro třetí tisíciletí, jehož účinnost nepochybně záhy povede ke konci veškerého našeho práva, takže oklikou povede ke zlatým časům, kdy se bude zase soudit jen podle přání rozhorlených, závistivých občanů.

Krom toho nám znovu přiblížil podstatu staročeských termínů, takže zase víme, co jsou známí cídiči plzeňských práv (jak dávno víme, cídit totiž staročesky znamená kálet, takže už oficiálně víme, kdo je kdo, i když ruku na srdce, už před tím jsme to přece minimálně tušili).

Takže aspoň něco.

« Zpět