Beltainová nejistota

Tak budou ty spoře či ani tak ne oděné děvy dnes vířit kolem planoucích ohňů anebo ne?

Byla doba, kdy jsme mohli potkat romantické, nejisté, milé stvoření, jemuž není nic vzdálenějšího než agresivita či pomstychtivost a jež ze všeho nejvíce miluje studenty a učitele a tráví život přemítáním, jak co nejvíce pomoci komukoli z nich (mám na mysli samozřejmě nejmenovanou předsedkyni nejmenované akční, pardon akreditační, komise).

Byla doba, kdy jsme mohli potkat zásadového, vskutku férového spravedlnostního ministra, celoživotně věrného jen jedné jediné straně, neboť je mu dobře známo, jak hnusnou věcí je přeběhlictví, proti němuž se vždy kriticky vymezoval. A samozřejmě navíc miluje studenty a učitele a tráví život přemítáním, jak co nejvíce pomoci komukoli z nich (řeč je samozřejmě o notorickém panu exministrovi kmotrovské spravedlnosti).

Byla doba, kdy byste mohli vidět, jak se prokazuje bezchybnost, věcná správnost a vůbec naprostá dokonalost nového občanského zákoníku.

Takovou dobou (kdy bychom tohle všechno mohli vidět) byl starý dobrý keltský svátek Samhain (kdy je všechno obráceně, rukavice se nosí na nohách, boty na rukách a ani nechtějte vědět, kde se nosí čepice).

Dneska (v noci) byl ovšem měl být Beltain, svátek, kdy dívky a ženy v hrubě nedostatečných oděvech (a někdy ani to ne) tančily kolem ohňů, neboť oheň, jak známo, očišťuje od nečistých myšlenek (ještě, že nejmenovaný pan exministr nikdy neslyšel o Keltech, jinak bychom mohli mít spoustu krásných míst vypálených, jen si připomeňme rozsáhlý exministerský repertoár: očista justice, očista vysokého školství, možná i ranní mytí).

Jenže ani fakt, že je Beltain, nemusí nutně zabránit tomu, abychom nepotkali třeba právě rozhodně ne mstivou, ale naopak studenty milující roztomilou dámu, či naopak férového a očistného (snad i očištěného) pana exministra (byť by se tyto jevy měly vyskytovat právě jen o Samhainu, kdy je vše naopak a který je v noci z 31. října na první listopad).

Dlouhá (zčásti konspirativní) spolupráce s nejmenovaným panem vždy a komukoli náměstkem totiž nutně na každém zanechá stopy. A vezmete-li v potaz objevy onoho matematického génia, podle nějž má minimálně v Plzni rok někdy 39 dní (chybí-li do doby čtyř let studia třináct dní, jde podle univerzitního č.j. R-594–10 jen o 3,7 roku, takže oněch chybějících třináct dnů přece představuje 0,3 roku), jindy však kupodivu 1260 dnů (podle výplodu univerzitního č.j. R-377–10 totiž je 126 dnů pouhá desetina roku), přičemž podle psaní č.j. R-592–10 od listopadu 2001 do dubna 2005 sice uplynulo celých 3,4 roku, ale podle psaní č.j. R-576–10 taky od listopadu 2001, jenže tentokrát až do května 2005 už jen 2,8 roku, víme houby, jestli je dneska říjen nebo ještě duben (případně kterýkoli jiný měsíc), respektive houby ví ti, kdo s panem komukoli náměstkem sdílí jeho geniální názory.

Máme se tedy těšit, že potkáme tedy děvy divoce tančící kolem očistných ohňů nebo bát, že narazíme na férového exministra nebo obojí nebo ani jedno?

« Zpět