Beránčí

Tak co jsme se to o víkendu zase dozvěděli? Kromě toho, že pršelo?

Že notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti není ani užitečný, ani malý, ani samec, nedává ani užitek v podobě hnoje, ani v podobě vlny či podobně.

Sedě na stole v kavárně, někdejší ministr dopravy z nejmenší koaliční strany, který se rozhodl kandidovat ve volbách právě proti němu, o něm přece prohlásil, že není žádný beránek (podle encyklopedií tedy malý přežvýkavec, užitečný produkcí vlny, masa či hnoje). Možná se pan dopravní exministr přece jen trochu mýlí, pokud jde o užitečnost pana spravedlnostního exministra, ač mu samozřejmě nelze přisuzovat produkci vlny a kanibalismus taky nepropagujeme.

Zkusme si představit, že se stále ještě najde dost ke všemu odhodlaných, aby notorický pan spravedlnostní exministr rozmetal své protikandidáty přinejmenším stejně drtivě jako posledně (určitě si vzpomenete, jak převálcoval svého protikandidáta, ba přímo ho deklasoval potupným poměrem 15:15 na mandáty) a že by se mu ještě jednou dostalo poslaneckého platu.

Kdo jiný už by si to přece zasloužil?

Vždyť se na to notorický pan exministr tak perfektně připravil. Nejenže by dokázal deklamovat slovo „reforma“ s úplně jiným přízvukem, než v minulém volebním období. Ale navrch nám a hlavně sobě prosadil nový občanský zákoník.

Samozřejmě lze očekávat, že pokud by se nějakou nešťastnou shodou okolností pan exministr do dolní komory dostal, pak by si jako profesionální, lze dokonce říci notorický, komorník počínal zcela stejně jako dosud. A právě na to se připravil tím, že dovolil svým nohsledům, aby své temné občanskoprávní fantazie vynesli na světlo.

V očekávání vlastní nezpůsobilosti může totiž podle § 38 nového občanského zákoníku člověk projevit vůli, aby jeho záležitosti byly spravovány určitým způsobem (což je pro notorického pana exministra, který jistě sám očekává, že si bude počínat stejně korektně a moudře jako dosud, učiněný dar).

Prohlášení musí být písemné a podle § 39 odst. 2 nového občanského zákoníku jeho svědky nesmí být osoby nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž je prohlášení učiněno.

Jistě si povšimnete té legislativní elegance, se kterou jednak mohou být svědky blázni, a jednak jimi musí být osoby znalé jazyka, v němž se prohlášení sepsáno. To je totiž paragráfek určitě šitý na míru, neboť umožňuje, aby si v důvodném očekávání toho, že si ve sněmovně bude počínat jako dosud, mohl domluvit odsvědčení prohlášení právě od svých nepočetných nohsledů a ještě v jazyce toho jejich zákoníku, jemuž přece jinak nikdo nerozumí (že by včetně jich?)

Svědek v prohlášení uvede například: jsem závistivý, nepřející, pomlouvačný, mám či nemám vlasy, sluji či nesluji statutární cosi, po odpolednách pokuřuji na právovárečném balkóně, neboť podle § 39 odst. 1 nového kodexu přece svědek uvede v prohlášení údaje, podle nichž ho lze zjistit.

Tak teď už jen drobný erární peníz. Protože potřebuje-li člověk nápomoc při rozhodování, protože mu v tom duševní porucha působí obtíže, může si s podpůrcem ujednat poskytování podpory, podpůrců může být podle § 45 odst. 1 nového občanského zákoníku klidně i více. A přece je notorický pan exministr nebude platit ze svého.

« Zpět