yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Betonová hlava
což zcela výjimečně není o autorech občanského zákoníku, ale o účincích jejich díla.Kdyby jen ten Alfréd Nobel byl spořádaný člověk.
Jenže to ne: považte ostatně sami. Vždyť vysokou školu vystudoval jen za dva roky (1850 –1852) a navrch ještě nosil plnovous, neklamné znamení všech padouchů, zatímco všelijaké éterické exministerské bytosti se honosí holou bradou (případně více). Samozřejmě v tom pan Nobel nebyl sám, řada mu podobných taky nějak nepochopila, co je standardní doba studia.
Třeba takový Roentgen (Wilhelm Conrad) přece vystudoval inženýra v letech 1865 až 1868, což ho rozjařilo tak, že filozofii vystudoval už jen za pouhý rok. Ale kdyby Alfréd Nobel nebyl záludně vousaté stvoření, mohli bychom směle a radostně jeho cenu udělit autorům, ba i protlačovatelům, nového občanského zákoníku.
Že se neuděluje za právo?
Vždyť s tím přece oni nemají nic společného, a samozřejmě je nebudeme urážet ani tím, že bychom jim vnucovali cenu za literaturu (ani s tou prokazatelně nemají nic společného).
Jen ale počkejte na ty neskutečné návaly turistů, jež zahltí naši zemi po pár desítkách či stovkách let, až se podaří přeložit náš nový občanský zákoník do nějakého cizího jazyka. Jeho autoři ho sice přeložili ze staročeštiny do ještě starších mutací českého jazyka jen asi za dvanáct či patnáct let, ale nahrávala jim přece jen spřízněnost jazyků a jejich neskutečný talent.
Ale až se to překladatelské veledílo završí, který turista by si nechal ujít zemi, kde vodovod, kanalizace, ba i pevně zabetonované stožáry vysokého napětí či dokonce čerpací stanice pohonných hmot jsou věcmi movitými, zatímco kedlubny a ředkvičky jsou věci nemovité.
Neboť nemovité věci jsou pozemky a některé podzemní stavby, zatímco dočasné stavby a vodovody, kanalizace, energetická vedení a podobně nejsou součástí pozemku (§ 506 odst. 1 a § 509 občanského zákoníku). A přitom nemovitými věcmi jsou sice ty, jež nelze bez porušení jejich podstaty přemístit z jednoho místa na druhé, ale jen když o nich to, že nejsou součástí pozemku, stanoví jiný právní předpis než právě občanský zákoník (jak stanoví § 498 odst. 1 onoho kodexu).
Ale že nejsou součástí pozemku přece o jiných, než trvalých porostech stanoví § 2 odst. 2 věta druhá zákona č. 229/1991 Sb. A protože bez vytržení (porušení její podstaty) kedlubnu na jiné místo nepřenesete, je přece věc naprosto jasná.
V které jiné zemi se primátor pozná podle sádrového nákrčníku, který mu dokonale znehybňuje hlavu?
Protože movitou věc lze převést třeba jen pouhým kývnutím hlavy, a protože inženýrská síť je věc movitá (§ 509 občanského zákoníku), a protože je kanalizace inženýrská síť (zase § 509), a protože se má za to, že součástí inženýrské sítě jsou i budovy, jež s ní provozně souvisí (pořád § 509) a protože Staroměstská radnice má ve sklepě kanalizační stoku a kanalizační uzel, je potřeba primátorovi zasádrovat či zabetonovat hlavu, aby s ní nemohl kývat a převést tak radnici Bůh sám ví komu.
