Běžte, prosím, volit

Běžte, prosím, volit. Dnes, nebo zítra, ale určitě, a také uvážlivě a moudře.

Někteří nám radí volit či nevolit toho či onoho, například nám radí, abychom nevolili všelijaké dinosaury (neboli zřejmě osoby vyskytující se v politice už zbytečně dlouho). Dovoluji si jen opravdu skromně připomenout, že sice nežijící, ale přesto nesmrtelný tvůrce Jurského parku upozorňoval na podivuhodnou zvláštnost, že mladí dinosaurci čpí mnohem odporněji nežli ti staří.

Připomeňme si při téhle příležitosti, že pořád ještě existují lidé, kteří rozřezávají sochy a obrazy, jen aby zjistili, kde se v nich schovává ta zatracená, zakuklená krása, kterou je přece třeba korektně a transparentně zkontrolovat, zaškatulkovat a zaevidovat.

A když už jsme u toho, připomeňme si tak zvanou kauzu plzeňských práv, jejíž normalizační současní protagonisté jsou také posedlí všudypřítomnou a nepřetržitou transparentní kontrolou (pokud se ovšem netýká přísně utajované rigorozní práce nového pana děkana, nebo hrubě nadlimitního studia nového studijního a strategického proděkana, podstatně přesahujícího délku, za kterou už jiným hrozí atakem na jejich akademický titul, který právní řád naštěstí nepřipouští, neboli pokud se netýká jich samotných). Gándhí kdysi řekl, že dobrý právník se pozná podle toho, že nerozeštvává, ale smiřuje lidi. Mluvil také o největších společenských hříších: Politika bez zásad, učení a věda bez srdce a bez lidskosti.

Jak taky řekl, kdyby platilo oko za oko, byl by celý svět už dávno slepý. A tak si dovoluji využít příležitosti a poradit novopečenému vedení plzeňských práv velmi, velmi smířlivě a docela nezištně: Jezte ryby.

P.S. Ale možná nakonec jsem zištná potvora a radím jim to vlastně naopak velmi, velmi zištně, protože kdyby na světě ubylo hlouposti, získali bychom tím všichni opravdu hodně. „Jezte více ryb,“ napsal totiž komusi Mark Twain, „ryby obsahují fosfor, který podle některých lékařů napomáhá rozvoji inteligence. Soudím, že by Vám postačily pouhé dvě velryby střední velikosti.“

« Zpět