Bobtnání

Bobtná leccos, například bobuloviny, ba i všelijaké voloviny. Třeba ty, o nichž si napíšeme níže.

Život je jako houpačka, jednou jsi dole, jednou nahoře. Leccos jsme už zmiňovali mockrát:

Nemáte vlastní vousy či chlupy? Natrhejte si. Nemáte vlastní vlasy? Jen do toho, najděte si vhodnou cizí hlavu a dejte se do škubání. Nelíbí se Vám vlastní nehty? Rozhlédněte se po kolemjdoucích a uškubněte si. Podle § 97 odst. 2 nového občanského zákoníku se přece má za to, že souhlas k oddělení takové části těla, jež se znovu obnoví, byl udělen.

Chcete si prohlížet pornočasopisy a je Vám teprve šest?

Občanský zákoník stojí pevně za Vámi: podle jeho § 459 zákonný zástupce (například rodič) nesmí odejmout zastoupenému (například svému dítěti) věc zvláštní obliby (neohrožuje-li jeho život). Věc zvláštní obliby musí být zastoupenému ponechána i v zařízení sociálněprávní ochrany dětí (ve starší literatuře se tomu říkalo polepšovna).

Nemáte vlastní dobytek? Tak to máte velikou smůlu (zvířata nejen špinavá, ale dokonce i cizí jsou totiž z pastvy podle § 1279 odst. 1 nového občanského zákoníku bez milosti vyloučena).

Nemáte vlastní křesla, hrnce či kamna? Nevadí, nový občanský zákoník je přece při Vás.

Máte vlastní sedací soupravu, hrnce či snad i kamna? Tak to máte pro změnu smůlu.

Obvyklé vybavení domácnosti tvoří (podle § 698 odst. 1 občanského zákoníku) movité věci, které slouží běžně nezbytným potřebám rodiny a jejích členů. Takže třeba ty hrnce a hrnky, sporák, lednička, ba i peřiny a polštáře, jakož i sedací souprava.

Máte vlastní polštář a chtěli byste ho vyhodit? Kdeže, holenkové.

Podle § 698 odst. 1 není rozhodné, zda obvyklé vybavení domácnosti patří oběma manželům nebo jen jednomu, přičemž podle § 698 odst. 2 občanského zákoníku k nakládání s věcí, která je součástí obvyklého vybavení domácnosti, potřebuje manžel souhlas druhého manžela (nejde-li o věc zcela zanedbatelné hodnoty).

Chce Vám manželka vyhodit oblíbené prostěradlo, třeba proto, že jí vadí s kým jste na něm poléhaval, když nebyla doma? Bez Vašeho souhlasu má prostě smůlu.

Chce vyhodit rezavá kamna pod plytkou záminkou, že jsou její? Bez Vašeho souhlasu si ani neškrtne (pravda, občanský zákoník přináší velmi praktické řešení: může požadovat, aby soud svým rozhodnutím Váš souhlas s vyhozením děravého hrnce nahradil).

V dávných dobách, kdy po světě ještě chodili lidé, kteří věřili, že na plzeňských právech podváděl někdo jiný, nežli novopečenští reformátoři, jsme si v jedné z úvah definovali korbeloviny (podle některých univerzitních dokumentů případně i kobeloviny, neboť v podpisu rádoby oprávněné osoby chybělo r). Šlo o původně anonymní (rozesílané po vlastech českých bez jakéhokoli podpisu i bez uvedení autorova jména) hanopisy předstírající, že jde o právnický text. S ohledem na zjevnou nesmyslnost obsahu šlo však nejspíše o didaktickou pomůcku pro děti předškolního věku sloužící k bezpečnému rozeznání textu, který nemá s právem nic společného.

Jak vidět, korbeloviny časem nabobtaly na tisíce stránek (samozřejmě máme na mysli občanský zákoník), byť stále slouží témuž účelu, jímž nyní nemyslíme vydělávání tisíců a milionů jejich autory (i když i tomuto cíli velmi nadšeně slouží), ale ono bezpečné rozeznání textu, který nemá s právem nic společného.

« Zpět