Březen je

měsíc, kdy na břízách raší listí,

zatímco duben je měsíc, kdy totéž raší na dubech. Samozřejmě, někteří rychostudenti práv nám to poněkud zatemnili, neboť například Karel Jaromír Erben kromě Kytice psal taky, že měsíc, v němž se probudí březová míza je, považte, duben (K. J. Erben: Jména měsíců českých zwláště a česká wůbec, 1849, str. 139). Přitom si ten pán v letech 1831 až 1833 klidně vystudoval filozofii a pak do roku 1837 i práva, takže na standardní dobu studia, jak vidno, pranic nehleděl.

To tehdy vůbec byl nějaká tuze podivná móda: třeba Josef Jungmann si filozofii klidně vystudoval jen v letech 1792 až 1795, potom navrch přidal i práva, a navíc ještě vymyslel květen. Dokonce i Karel Hynek (původně Ignác) Mácha kromě toho, že vystudoval mezi roky 1833 a 1836 práva, ještě v letech 1830 až 1832 studoval filozofii. No, tomu aspoň polehčuje, že jednak nemyslel žádný název měsíce, a jednak se přece dovolával statečných bojovníků proti slouhům peněz a kapitálu, například agenta StB Viléma, slavného profesorského zastánce tvůrců nového občanského zákoníku (volal přece kromě Hynka a Jarmily také: Viléme!).

Už by ale bylo načase, aby byla učiněna razantní přítrž všelijakým právnickým výstřelkům, jež našemu lidu škodí, například vymýšlení názvů měsíců.

Vždyť tu přece máme občanský zákoník, tak k čemu nějaké právnické výmysly?

První měsíc roku: Měsíc hlavy I. (předmět úpravy a její základní zásady). Druhý měsíc: Měsíc hlavy II. (Osoby). A teď by nám pěkně končil Měsíc III. hlavy (Zastoupení).

Takže žádný březen, za kamna vlezem, natož pak suchý březen, mokrý máj a podobně, ale pěkně například (přísloví sice delší, o to však zajímavější):

Podle § 441 odst. 2 občanského zákoníku musí mít plná moc stejnou formu jako právní jednání, pro které je udělena. Mnozí tudíž žalostně bědovali nad tím, že taková plná moc zhusta pozbyla smyslu, protože pokud cizinec musí přijet do Čech sepsat notářský zápis o udělení plné moci k založení společnosti, logicky rovnou sepíše notářský zápis o založení společnost (takže plné moci netřeba, avšak šikana cizinců, kteří si dříve v teplé cizině prostě jen podepsali plnou moc, je na světě).

Ve známém usnesení sp.zn. 29 Cdo 3919/2014 (z 27. listopadu 2014) Nejvyšší soud dospěl více méně k závěru, že co je napsáno v § 441 občanského zákoníku je pitomost, takže plná moc k sepisu notářského zápisu o založení společnosti sama notářským zápisem být sepsána nemusí.

Konec konců, asi by stejně nešlo o absolutní neplatnost (absolutně neplatné je totiž podle § 588 občanského zákoníku jenom právní jednání porušující zákon, což by tu asi bylo, ale tehdy a jen tehdy, pokud současně zjevně narušuje veřejný pořádek, což písemná plná moc asi nenarušuje a zjevně už vůbec ne).

A když tohle napíšete, každému je jasné, že jde o třetí měsíc roku, věnované (stejně jako třetí hlava občanského zákoníku) zastoupení.

I když se obávám, že by se po Erbenově vzoru mohli najít i tací, kteří si budou stejně tipovat, že je to apríl.

« Zpět