Bula

Takže za sebou máme historicky první přímou volbu hlavy státu.

Máme za sebou historicky první přímou volbu prezidenta republiky a bohužel i úžasné vzkypění mediálního zešílení, na něž svět, či lépe ta jeho část, která o naší zemi někdy něco zaslechla, zírala s tichým úžasem a pokleslou dolní čelistí.

Nyní se tedy můžeme vrátit ke zcela běžným pomluvám a standardnímu hanobení a poohlédnout se po dalších kauzách, jež by se daly dobře vymyslet a hned potom objevit.

Asi se také dá předpokládat, že nejpozději někdy zítra jedna nejmenovaná paní profesorka dovrší svou nezvykle brilantní analýzu.

V ní nám konečně odhalí, kdo vyhraje ve včerejších a dnešních prezidentských volbách, a to dokonce s velmi vysokým stupněm pravděpodobnosti.

Důvodem vítězství jednoho z kandidátů samozřejmě bude to, že ten druhý je propojený s mafií, která ovládá náš stát a nejspíš byl někdy v životě v Plzni. Není dokonce vyloučeno, že někdy v životě zahlédl tamní právnickou fakultu, případně o ní něco slyšel či četl, čemuž se ona paní profesorka úzkostlivě vyhýbala nejméně do té doby, než o ní opakovaně, sto a víckrát, vyslovila vše, co ji za dlouhých podzimních večerů přišlo na um. Kromě toho, ačkoli to dnes zapírá, by určitě neprodleně udělil amnestii, a co horšího, zahrnul by do ní určitě aspoň nějaké odsouzené, tedy zločince.

Přinejmenším tohle paní profesorka zítra či pozítří odhalí a neprodleně sdělí národu, aby ho včera a dnes nezvolil.

A pak už zase bude čas na zcela prosté neprezidentské pomlouvání.

Vzhledem k tomu, že máme sobotu 26. ledna, můžeme hbitě a úslužně nabídnout nějaké ty možnosti. Udávat se sice asi nemá, ale oznamovat je přece vždycky třeba.

Co třeba taková vysoká škola, která už při svém založení přímo křičela propojením vysokého školství a politiky, nota bene rozhodně ne levicové?

Jakýsi obskurní rychlostudent, který se už v šestnácti letech stal profesorem (taky se tomu chechtáte tak nahlas a tak významně, jako paní profesorka?) slíbil zařízení vysoké školy svému kamarádíčkovi politikovi (kterého navíc dříve učil, ba co víc, stejně jako učil jeho ženu). V tomhle zasíťování pak nebylo divu, že škola velmi rychle vznikla a účelově plodila další a další rychlostudenty, zřídila si jakousi podezřelou a úplně zbytečnou fakultu, dokonce i v Plzni, a rozdávala magistry dočista za kde co. Považte, dala se tam současně studovat hudba a základy matematiky, a jen za tohle bylo možné získat magisterský titul, a to často jen po dvou letech, někdy i po mnohem kratší době.

O té vysoce podezřelé vysoké škole paní profesorka zřejmě až dosud nikdy nic nezaslechla, ale: udávat se sice asi nemá, jenže oznamovat je přece vždycky třeba, ovšem zásadně transparentně a korektně (jak to dělal například notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti).

Tak tedy směle, korektně a transparentně do toho:

Papež Klement VI., který se pod plytkou záminkou geniality stal už v šestnácti letech profesorem (tehdy ještě jako obyčejný Pierre de Rossieres), na prosbu svého žáka Karla IV. (krom toho byl papež i učitelem panovníkovy ženy Blanky) vydal 26. ledna 1347 papežskou bulu, kterou založil Univerzitu Karlovu v Praze (častěji se ovšem uvádí jako datum založení 7. duben 1348, kdy Karel IV. vydal nadační listinu).

Dlouhé roky (od poloviny 15. století) přitom měla tato univerzita jen fakultu artistickou, kde bylo možno získat titul magistra za studium hudby, aritmetiky, geometrie a astronomie.

Z nynějších 17 fakult sídlí jedna lékařská v Plzni, jde ovšem o fakultu jistě zcela zbytečnou, protože notorická paní komisní neochvějně zastává názor japonského přísloví, že víno je lepší než sto lékařů.

O rychlostudentech z oné školy (Jan Hus, Alois Jirásek, Josef Jungmann, Karel Hynek Mácha, Franz Kafka, Karel Čapek a další) jsme si už psali (třeba v úvaze Dekretové výročí). Z mafiánských pavučin se mezi nimi jako sloup tyčí císař Karel I. (práva tam vystudoval, považte, za rok, od roku 1906 až do roku 1907), případně takový vykuk, jako Bernard Bolzano (filozofii studoval od roku 1799 dokonce až do roku 1800).

Oznamovat se prostě musí.

« Zpět