Byl už ten apríl?

Otázka věru hamletovská. Byl už ten apríl?

Vlastně ani nevíme, zda byl nebo nebyl.

Pokud bychom totiž vzali za své kalendářní kreace pana vždy a komukoli náměstka, například že rok má 1260 dnů (protože podle jeho psaní univerzitního č.j. R-377–10 je 126 dnů cca 0,1 roku), nebo poměrně známý neotřelý objev, že od 8.září 2005 do 12.ledna 2006 uplynulo o málo víc než jediný měsíc, konkrétně 0,12 roku neboli 43 dnů (což ohlásil světu pod univezitním č.j. R-595–10) či jiné, mohli bychom zjistit nejen to, že právě nyní je jaro, léto, podzim, případně i zima, možná dokonce i to všechno současně, ale sotva bychom se dopátrali, jestli apríl už dávno či nedávno byl, či zda snad teprve bude nebo zda snad naopak nebude vůbec nikdy.

Avšak hned na první pohled můžeme vidět, jak ubohý je sebelepší žáček vedle skutečného mistra učitele.

Pokud totiž opravdu vstoupí v účinnost náš skvělý nový občanský zákoník, budeme mít od 1. ledna příštího roku apríl každý den a nebudeme se muset zdržovat složitými výpočty páně náměstkovského typu (pětičlenná komise schopná usnášení za přítomnosti poloviny svých členů se může usnášet, dorazí-li jich aspoň šest, jak se praví pod univerzitním č.j. R-373–10 a dalšími, neboli pět děleno dvěma je zásadně šest).

Je samozřejmě pravda, že se občas zdá, jako kdyby se snad kolem nového občanského zákoníku a jeho autorů někdo tak trochu tajemně „ochomítal“ (jak přiznal, pokud je nám známo, toliko někdejší pan reformní proděkan, ten, co ve svých oběžnících radil, co má dělat každý „čerství absolvent“). To když si třeba čtete v takovém § 506, který v prvním odstavci vzletně, ovšem korektně a transparentně, praví: „Součástí pozemku je…stavby zřízené na pozemku.“

Zde se samozřejmě nabízí, že doznaný ochomítač autorům v mluvnické oblasti dobře radil (kde taky jinde, když se ještě i dnes chlubí tím, že ač poradcem pana premiéra, ten se s ním v oblasti práva rozhodně o ničem neradí, ostatně nebylo by asi radno činit jinak, lépe se totiž poradit s nějakým právníkem), neboť pravopisná podoba je až zarážející.

Zmíněný vzletný a elegantní obrat, podle nějž „stavby zřízené na pozemku je součástí pozemku“ se ovšem vyskytuje už i v někdejším návrhu nového občanského zákoníku z dávnějších let (na str. 80 dokumentu pracně vytištěného Ministerstvem spravedlnosti ještě v minulém volebním období), takže jde nepochybně o vlastní invenci autorskou, k všelikým ochomítačům nikterak nehledící.

Hlavní ale bude ten apríl. Součástí pozemku tedy jsou (slovy zákona „je“) i stavby na něm zřízené s výjimkou staveb dočasných.

Znáte to, stavby mohou být spojené se zemí pevným základem, anebo taky ne. V druhém případě jde o stavby movité. Že by snad podle právě citovaného ustanovení i ty byly součástí pozemku?

Tak je to apríl?
Není to apríl?
A takhle už to bude pořád!

« Zpět