Bylo nebylo II (2x)

Univerzitní prostředí nepochybně podporuje vědeckého a objevitelského ducha. Z někoho, kdo si podle pana doktora Uzunoglua uměl maximálně celkem neoriginálně říct o úplatek, se tak z ničeho nic stal objevitel do té doby nevídaný.

Matematické šarády pana všenáměstka (neboli náměstka všelijakých ministrů a ministryň, toho času onoho, jak se praví na Neviditelném psu, kmotrovské spravedlnosti) budou zřejmě ještě dlouhá léta bavit laickou veřejnost, o té odborné ani nemluvě. Bylo jich však tolik, že lze mít celkem oprávněnou obavu, že by některé z nich mohly zapadnout. Jak uvidíte dál, byla by to opravdu škoda.

Někdejší studijní řád ZČU (čl. 25), podobně jako ten dnešní, například stanovil, že zkoušky lze uznat jen do dvou let od ukončení studia, v němž byly vykonány. Pod univerzitním č.j. R-583–10 vytkl pan všenáměstek absolventovi, který studium na jiné veřejné škole úspěšně završil, a tudíž ukončil, v roce 2000, že rozhodnutím z prosince roku téhož roku 2000 „podepsaným nečitelným podpisem Vám byly uznány zkoušky, které jste vykonal 10.2.1997, 26.2.1997 a 18.2.1997…toto rozhodnutí je zjevně protiprávní, neboť čl.25 studijního (správně tam mělo být velké s, ale kdo by se páral s takovou maličkostí) a zkušebního řádu Západočeské univerzity v Plzni umožňoval uznání zápočtů a zkoušek pouze do dvou let zpětně,“ ovšem od ukončení studia.

Pan absolvent možná jen nevěděl, že rok 1997 (konkrétně únor 1997) následuje až po roce 2000. Přiznám, že jsem to taky netušil, ale s ohledem na zkušenost s panem všenáměstkem jsem něco podobného rozhodně tušil měl a mohl.

Řešení tak složitého kalendářního vztahu, podle kterého rok 2000 nastává dřív než rok 1997 by bylo jednoduché, kdyby pan absolvent například studoval v době před naším letopočtem (například od roku 2000 před naším letopočtem až do roku 1997 před naším letopočtem), ale obávám se, že ten fígl bude v něčem jiném.

Konec konců, před měsícem to bylo teprve rok, co byla v červenci 1846 objevena planeta Neptun (šlo by ale o rok neptunovský, který trvá 165 těch našich). Pan absolvent se ovšem k věci postavil kupodivu celkem nerudně a nesportovně (v tom smyslu, že neví, proč mu píše někdo, kdo neumí pravopis a neorientuje se ani v obyčejném kalendáři). Není divu, že pana všenáměstka takový nedostatek smyslu pro humor urazil a tak už neodpověděl (pročež jsme se podstatu onoho kalendářního fíglu nakonec nedozvěděli a lidstvo tak bylo ochuzeno o určitě nevídaný poznatek).

Hádejte, co asi tak napsali panu absolventovi nakonec? Takové suché, nepřívětivé oznámení, že řízení ve věci zrušení diplomu bylo zastaveno.

Pod č.j. R-594–10 ovšem pan všenáměstek objevil daleko podstatnější věc, nežli to, že rok 2000 byl dřív než rok 1997 (dokonce o víc než dva roky). Objevil něco tak zásadního, že v porovnání s tím je zjištění, že rok 2000 uplynul více než dva roky před rokem 1997, obyčejná stupidita. No, vlastně nejen v porovnání s tím, že? Takže pozor: jestlipak jste věděli, že rok má 39 dnů?

Pokud Vám snad taková zcela zásadní znalost k Vaší hanbě unikla, pod univerzitním č.j. R-594–10 si ji můžete osvěžit (v tomhle počasí je každé osvěžení vítáno, tedy i osvěžení matematické).

Mysleli jste si snad, bláhovci, že třetina roku (který má 365 dnů) je něco kolem 120 dnů (121,66666) a že tudíž 0,3 roku bude něco kolem 110 dnů (109,5)? Vaše nevědomost je až zarážející. Další pan absolvent byl přijat 19.6.2001 (ovšem, pozor, pro změnu nečitelně) a dostudoval 6.6.2005 (takže do čtyř kalendářních let mu chybělo třináct dnů), avšak pan všenáměstek mu v květnu 2010 vševědoucně napsal, že studoval jen ubohých 3,7 roku. To znamená, že do čtyř let mu chybělo 0,3 roku (4–3,7), což je podle pana všenáměstka právě oněch 13 dnů (19–6).

Nic nám to kupodivu neprozradí o tom, odkud k nám pan náměstkovský badatel spadl (rok Venuše má 224 dnů, i když se planeta otočí kolem své osy za 243 našich dnů, takže narozenin se dočkáte častěji než snídaně, i na Merkuru trvá rok 88 dnů, ačkoli od východu Slunce do jeho příštího východu 176, ale po devětatřicetidenním roce nikde ani vidu ani slechu). Snad však z uvedené matematické exhibice poznáme aspoň to, kam pan badatel spadl, přesněji, na co.

Asi se nedivíte, že takto úderně zdůvodněné pseudosprávní řízení bylo pod č.j. R-1387–11 dne 5.srpna 2011 zastaveno.

Že by od května 2010 do srpna 2011 uplynulo jen oněch zákonem tvrdě vyžadovaných třicet dnů, které má správní orgán na rozhodnutí (podle § 71 odst. 2 správního řádu nelze-li rozhodnout bezodkladně, je správní orgán povinen rozhodnout do třiceti dnů), by mohl být další ze skvělých matematických objevů (jinou možností může být, že pan všenáměstek jako odborník na správní právo nečetl správní řád, nebo na něj kašle). Navíc teď stačí najít planetu, kde den trvá zhruba jedenáct našich, a budeme hned vědět, co by pan všenáměstek mohl být za mimozemšťana.

Dnes a denně prostě věda podstatně a zásadně mění náš život. Ukazuje nám taky, že navzdory tomu, že se jí dnes už zhruba tři čtvrtiny národa smějí (zbylá čtvrtina ji nezná), jsou výroky oné komisní dámy, takto předsedkyně Akreditační komise, vědecky podložené a mnoha výzkumy potvrzené. O tom, že matematika proroctví zmíněné dámy kupodivu podporuje, si něco povíme hned příště.

« Zpět