Byznys budoucnosti

Copak to asi tak bude?

Už Lenin nám sice prozradil, že komise nevyšetřují, ale zásadně zneškodňují, zapomněl nám však prozradit, kolik informací přitom vypluje na povrch.

Samozřejmě nemám na mysli třeba někdejší komisní zjištění, že disertace pozdějšího reformního proděkana jako jediná ze všech kontrolovaných nestála za nic, neboť i mistr tesař se občas nezodpovědně utne, natož pak těleso zcela neodpovědné.

Za zmínku naopak stojí, jaká ohavná špína vyplavala na povrch díky úsilí několika málo nohsledů oné notorické dámy (jež notoricky předsedá nejdůležitější ze všech akčních komisí).

A to s ní ještě stihli transparentně a korektně popíjet (jak chlubně dokládají fotografie u úvahy Ilustrovaná II).

Na druhou stranu jim možná tyto informace po vzoru známé špionky Margarety Zelleové (pracovním jménem Mata Hari) vynesla z ohavných hlubin bojového svazku nejuvědomělejších občanů (podle bývalé ústavy jakési KSČ) právě notorická paní komisní (co jiného by tam taky dělala, než se hrabala, hm, v hlubinách, že?).

Protože nový občanský zákoník definitivně překonává a do hlubin věčného zapomnění odesílá komunistické právo, například eliminací komunistického slovakismu „právní úkon,“ byl, jak už dávno víme, jako komunista a nadto Slovák odhalen ve Florencii lstivě narozený císař František I. a II. (pořád ovšem tentýž pán, jen jednou I. císař toho a jindy zase II. císař onoho). To byl samozřejmě pěkný slovenský ptáček, který svou stranickou legitimaci určitě fikaně nosil za uchem, aby nebyla přes císařskou korunu vidět. Nedosahoval ovšem rychlostudentských kvalit posledních Habsburků.

Například takový Karel IV. (totiž ten Karel, který byl jako Karel IV. maďarským králem, zatímco jako Karel III. králem českým a jako Karel I. posledním císařem rakouským) si vystudoval práva na Karlově univerzitě od roku 1906 až do roku 1907.

Doufejme jen, že se o té škole notorická paní komisní nedoslechne a nezruší nám ji.

Jenže kam se hrabou nějací Habsburkové.

Vždyť přece už staří Římané…

Vždyť přece už staří Římané…byli komunisté.

Stará římská zásada například praví, že nasciturus iam pro nato habetur, neboli že dítě teprve počaté se považuje za již narozené (takže může třeba dědit a podobně).

S tím ovšem zákoník, překonávající zásadně komunistické právo, včetně toho římského, rázně skoncuje.

Trápit dětičky děděním dluhů? Žádné takové sadistické sklony se zákonodárci trpět nebudou. Podle § 25 nového občanského zákoníku se na počaté dítě hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům.

Dluhy rozhodně v ničím zájmu nejsou: takže dluhy se nedědí.

Že by snad byznysem budoucnosti bylo půjčování nasciturů za účelem eliminace veškerého věřitelstva?

Aspoň je zatím můžete v klidu fackovat, souhlas se přece podle § 97 odst. 2 nového občanského zákoníku předpokládá

« Zpět