Čas boje!

Připomeňme si, co veřejně prohlásil pan ministr školství. Teď zrovna nemám na mysli jeho výroky o tom, že nynější pan ministr spravedlnosti v Plzni pěkně nadělal, spíš o tom, že si paní akreditačně šéfová počíná jako rozzuřená dělnice při politických procesech padesátých let. Vidíte, jak hlubokou pravdu měl pan ministr školství?

Konec konců, pro změnu je třeba přiznat, že pravdu měl a má i pan spravedlnostní ministr, prohlašující, že říkal, že to takhle (rozuměj špatně) dopadne. Vždyť pro to taky, musíme uznat, udělal, co jen mohl. Jak pěkně přece vyhodnotil školu jako přezaměstnanou a vyhnal z ní docentů a profesorů, kolik se dalo i nedalo (takže podle paní šéfové dnes chybí?).

Jak pěkně trestuhodné je, když plzeňští profesoři a docenti občas zaskakují i na jiných vysokých školách, a jak samozřejmě vůbec nevadilo, že pan profesor Eliáš či docent Havel blahé paměti pracují na akademickém ústavu, jak pan ministr byl vedle děkanování na plný úvazek poslancem (nebo snad poslancoval jen na vedlejšák?), že profesor Šámal byl soudcem Nejvyššího soudu (soudit na vedlejšák prý taky nejde) a profesorka Válková ředitelkou nakladatelství? To jsou jen takové drobnosti, které přece nikomu nevadí. Už dávno nám pan nynější spravedlnostní ministr ozřejmil, že je třeba nahlížet jinak na ty, kdo nepodporují reformy a jinak na ty, kdo reformy (rozuměj jeho) podporují, to když byl tázán, proč nevadí u jeho proděkanů stejné nedostatky, pro které si jiní zasloužili zahájení pseudosprávního řízení.

Ale (jak jsem taky víckrát opakoval), už z bible víme, že zlí lidé právu nerozumějí (praví se v Knize Přísloví, 28.5), což nám budiž vodítkem, kdo je kdo (já bláhový jsem si například dlouho myslel, že paní komisně šéfová nerozumí právu proto, že na vysoké škole vystudovala ruštinu v prorockém očekávání vítězství komunismu všude vůkol, ale Kniha Přísloví to vidí jinak).

Avšak: proti zlu je třeba bojovat.

Nerovný přístup, protekcionářství, které jedny zvýhodňuje a jiné v zájmu těch zvýhodněných poškozuje, podjaté, neobjektivní, předem dané posuzování, nic z toho nemá v demokratickém státě co dělat.

Orgán, který nikomu neodpovídá, který svá rozhodnutí (vydaná v neveřejném, hm?, správním řízení?) sděluje mediálně, snad aby ušetřil za poštovné, lidé, kteří zničí cokoli, jen aby mohli říct, že měli před půl rokem pravdu, nic z toho nemá v moderní, demokratické společnosti místo.

Kniha Kazatel (zase v bibli) nám říká, že je čas boje a čas pokoje (Kazatel 3.3). Zdá se, že nadchází ten první, protože neprotivení se zlu se nikdy neosvědčilo. Jen bych znovu rád připomněl Knihu Přísloví (26.4): Neodpovídej bláznům stejně, ať nejsi stejný.

« Zpět