yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Jestliže totiž bývalí studenti jedné nejmenované školy mohou být zostouzeni, ba dokonce adresně osočováni, že se dopustili deliktu bordelu v knihovně a že s nimi za to bude vedeno správní řízení o odebrání akademického titulu, je třeba se přinejmenším zamyslet. Například pokud byly knihy v knihovně jen přeházeny (jako ony disertační práce, o nichž se na podzim srdceryvně psalo jako o ztracených, a které byly po rezignaci tehdejšího vedení téměř neprodleně nalezeny, kupodivu právě v knihovně), jde možná o prohřešek méně závažný, takže studentům se sebere titul jen dočasně (ve slavném vtipu mého dávného mládí ovšem šašek hořce plakal, že má být oběšen, a vůbec ho neuklidnilo, že jde jen o dočasné opatření, tak na rok, na dva)? Že zákon odebrání titulu neumožňuje (už déle než padesát let)? Že trestný čin, ba ani přestupek bordelu v knihovně taky neexistuje? Nebuďte, přátelé, hnidopiši a přepjatí formalisté, nebazírujte, proboha, na maličkostech nehodných demokratického právníka.
A co když se objeví zavrženíhodný delikt bordelu na zahradě? Podle dosavadní logiky by za něj nebyl odpovědný majitel zahrady (tak jako za bordel v knihovně neodpovídá knihovník, ani třeba současní studenti, kteří tu knihovnu navštěvují, ale kupodivu minulí studenti, dokonce tak dávno minulí studenti, že někteří studovali dokonce dřív, než ona knihovna v dnešní podobě vůbec vznikla), ale nejspíš sousedé?
Mám své studenty rád, ale bohužel dost dobře nemohu v cizí knihovně přibíjet ty zlé prchající, kličkující a uhýbající knihy k regálům, ba ani je tam přivazovat řemeny či řetězy, abych je (ty studenty) ochránil před odpovědností za bordel v knihovně. Mám své sousedy rád (nejen proto, že zahánějí všelijaká podivná zašlá individua vydávající se za reportéry, ale hlavně proto, že tolerují náš početný zvěřinec) a aby nebyli šikanováni, pokusil jsem se o úklid zahrady. Naštěstí k nám aspoň zrovna nedorazil hnůj na jahody (my si zatím vystačíme s tím, že na ně dáváme šlehačku).
Protože nevím, zda nebude časem zaveden nový delikt bordelu v pracovně, a jenom čert ví, koho by za něj poháněli k odpovědnosti, pokusil jsem se uklidit i pracovnu. Šlo to ještě hůř než se zahradou, ba mohu dokonce říci, že mi to asi byl čert dlužen. Nebo že by snad nějaká čertice?
Dobré zprávy proráží zatuhlou (či snad zatuchlou?) realitou jen těžce, ale přesto. Česká republika například odstoupila od smlouvy o zákazu práce žen v podzemí, takže kromě pilotek, tankistek a námořnic můžeme už mít také hornice. Kromě toho však, a v tom je hlavní pozitivum oné zprávy, už můžeme jisté dámy posílat do horoucích pekel (nalézajících se, pokud je známo, kdesi v podzemí), aniž bychom se tím protivili mezinárodním závazkům své země. Zcela nepochybně řada dam už předvídavě trénovala, takže kromě budoucích zdatných hornic je určitě pečlivě připravena nejen celá škála roztomilých čertic, ale dozajista také ohavných podzemních příšer, které budou něžnou obdobou hnusných plesnivých čertů. Však uvidíme, například na nějaké pekelné (no, minimálně pekelně nudné) tiskové konferenci.