Česká spolková

aneb spolčujme se a množme se.

Ten zákon je příšerný!

Ten zákon je dokonce nebezpečný, volal celkem před nedávnem notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti a všichni mu jistě nadšeně přikyvovali, než zjistili, že kupodivu nemluví o novém občanském zákoníku, ale o docela jiném zákoně (o referendu).

Mýlka je samozřejmě snadno pochopitelná, neboť pan exministr v posledních obdobích zásadně změnil svou detailní, podrobnou a skvěle propracovanou argumentaci. Zatímco dříve, zejména když byl ještě v různých funkcích, odpovídal na všechny otázky (případně i netázán) z různých míst a s různými přízvuky: Reforma! Reforma!, dnes na nejrůznější dotazy poskytuje vyčerpávající a fundované analýzy, spočívající ve výstižném spojení: Občanský zákoník!

Tak co nám ještě krásného, podnětného a prostě naprosto úžasného onen nový předpis přináší a vlastně již přinesl?

Už třeba víme, že smíme pást ústřice (protože podle § 1279 odst. 1 nového zákoníku se právo pastvy vztahuje na každý druh hospodářských zvířat a tahle zvířátka jsou shodou okolností hospodářská), víme dokonce, že patologové se řadí do fronty na nutnost změn nového občanského zákoníku

Dočetli jsme se o zbrusu novém druhu zástavního práva, jež vzniká, světe div se, zástavnímu dlužníkovi (neboť podle § 1341 odst. 1 nového kodexu „má-li se stát zástavou věc, k níž má zástavnímu dlužníkovi vzniknout zástavní právo…“).

Jak vidno, nový občanský zákoník sice nikde nepoužívá slova rovnost, ale přesto na ni nezapomněl a důsledně o ni dbá: když může mít zástavní právo věřitel, proč by ho nemohl mít i dlužník?

To, že si ho normální člověk nějak neumí představit, je přece jen trestuhodný nedostatek fantazie.

Jsou samozřejmě ustanovení, jež by na první pohled mohla svádět k nepoctivosti.

Tak třeba v bohatém spolkovém životě, který po Novém roce nastal (ze všech sdružení, svazů, unií a bůhvíčeho ještě jsou totiž rázem spolky) se objevila novinka jménem pobočný spolek.

Měli jste nějaké to občanské sdružení? Dobrá, máte spolek. A ten může mít zase nějaký pobočný spolek. Přitom ode dne zápisu pobočného spolku do veřejného rejstříku ručí hlavní spolek za dluhy pobočného spolku podle § 229 odst. 4 do výše určené stanovami.

Spolčujte se, pište si do stanov, že hlavní spolek ručí za dluhy pobočného spolku do výše koruny, nebo třeba sta korun.

A půjčujte si do jinak nemajetného pobočného spolku, kolik jen chcete.

Už jsem se zmínil o tom, že na první pohled to nevypadá zrovna poctivě. Jenže zdání klame, protože tu přece máme ustanovení § 7, podle něhož se má za to, že kdo jednal určitě („určitým způsobem“) jednal také poctivě.

« Zpět