Čínské tajemství

Zdá se, že nám zatím unikal možná největší objev bývalých plzeňských novopečenců (že Plzeň leží v Číně).

V posledních dnech jsme se zabývali sledováním a porovnáváním zásadních, ba přímo nebetyčných, rozdílů mezi opravdu trestuhodným jednáním paní exministryně (která na návrh svých tehdejších podřízených cosi podepsala, ačkoli tomu vůbec nerozuměla) a úctyhodným, transparentním a korektním počínáním pana dnes již notorického exministra (který na návrh svých tehdejších podřízených cosi podepsal, ačkoli tomu vůbec nerozuměl), jejichž důsledkem je to, že paní exministryně bude na rozdíl od svých podřízených trestně stíhána, zatímco pan notorický exministr na rozdíl od svých podřízených nejspíš stíhán nebude. Jak sami vidíte, rozdílná situace nese rozdílné ovoce.

V onom posvátném zaujetí při sledování zásadních rozdílů mezi ohavným postupem exministryň a skvělým postupem exministra nám nutně mnohé uniklo.

Například i to, že některé zeměpisné objevy, a to i ty zcela zásadní, nám zůstávají pány objeviteli utajeny.

A to jsme si mysleli, že třeba pan notorický náměstek všech možných ministryň vykecá úplně všechno. V časech, kdy studenti při spatření notorické paní komisní ještě téměř automaticky nehvízdali, ale naopak ji zvali na kávu, se přece i pan náměstek přiživil (pan notorický exministr mu sice zařídil pár univerzitních korun, asi dva miliony, „na kávu,“ ale všichni samozřejmě chápeme, že mu to nemohlo stačit a tak se vydal upíjet i kávy studentské). A při té příležitosti kriticky vykecal, že dlouhé dva roky připravovali zostuzení a následné obsazení plzeňských práv a tehdejší pan rektor jim to málem zkazil tím, že se zapomněl podepsat, takže pracně vymyšlené bláboly (jak si možná ještě vzpomenete) vyrazily do světa jako anonymy.

Se zeměpisnými objevy, že v Plzni neplatí ustanovení zákona o vysokých školách o tom, že se nestuduje podle správního řádu, případně ustanovení správního řádu o tom, že proti usnesení může jeho adresát vždy podat odvolání, se pan notorický náměstek sice pochlubil.

Ale utajil nám zcela zásadní objev, že plzeňský region je nejspíš součástí rudé Číny.

Veřejnoprávní televize nám totiž včera v nočních hodinách poněkud poodkryla přísně střežené čínské tajemství moci. Pokud se čínským vládnoucím komunistům někdo znelíbí nebo se jim prostě zachce ho zničit, objeví se v médiích články, které ho napřed jen kritizují, následně masivně skandalizují. Potom je za potlesku (cituji:) zblblých a hysterických mas bez ohledu na vinu odsouzen a zcela znemožněn. Podle rudých moderních bossů musí totiž mediální poprava předcházet té skutečné.

Nebo nám snad uniklo, že do červencových dnů byl nově (samozřejmě korektně a transparentně, jak by to nazval pan notorický exministr) přenesen apríl?

Tomu by ostatně nasvědčovaly některé úvahy inspirované láskou k prastarým právním textům, například k novému občanskému zákoníku.

Některé média nám totiž moudře radila, abychom zemřeli nejdříve v roce 2014.

Pokud bychom si to takhle naplánovali, mohli bychom sepsat závěť podle nového občanského zákoníku klidně již nyní, a po naší plánované smrti by normálně platila.

Takže přátelé, umírat až v roce 2014, prosím.

P.S. Slovo „notorický“ je v textu užíváno ve významu: stále se opakující, případně soustavný.

« Zpět