yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Čipovaná
Školství, zejména vysoké, mělo vždy veliký, mnohaletý náskok před politikou.Například notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti ještě jako jednoduchý exministr kmotrovské spravedlnosti (tedy po svém prvním plně zaslouženém vyhození z ministerské funkce) obloudil spoustu lidí tím, že o svých spolužácích navyprávěl neuvěřitelné historky a své akademické kolegy poctil historkami ještě strašlivějšími.
Pravda, potřeboval k tomu posléze náměstka, který spočítal, že jedna je mnohem víc než jedna (absolventce a absolventovi, kterým nové vedení pečlivě ztratilo posudek na rigorózní práci, bylo pod univerzitním č.j. R-750–10 a č.j. R-753–10 vytknuto, že se dopustili mnohočetných pochybení, spočívajících v tom, že v jejich dokumentaci, ke které ovšem neměli přístup, chybí jeden posudek, což, jak sami uznáte, je kumulace nedostatků zcela nevídaná) i další, ještě neuvěřitelnější věci.
Nohsledi pana exministra, řečeno slovy někdejšího provolání 2000 slov, měnili lstivě získanou důvěru za funkce, až je měli všechny – ale už nic jiného. To bylo ve školství.
V politice notorický pan exministr obloudil na začátku spoustu lidí luzným zjevem a soustavným voláním „reforma,“ ale posléze důvěra v jeho počínání zmizela v propadlišti dějin, kam ji věrně následoval.
Když se všemi svými kamarády uchopil akademické funkce, na všechny tři jeho kamarády připadaly jen dvě proděkanské funkce (tedy ve skutečnosti byly tři, ale vzhledem k tomu, že k funkci proděkana pro zahraniční vztahy průměrná znalost staročeštiny nestačí, jako by tato funkce nebyla). Navzdory jednoduchému řešení situace, kdy více osob chce usednout na jediné židli (problém se snadno vyřeší, když židli obrátíme vzhůru nohama), bylo věc třeba řešit zřízením zvláštní funkce strategického proděkana, který naštěstí strategicky setrval v nečinnosti (nápadně připomínající hibernaci).
Politické úspěchy, jichž pan exministr postupně dosáhl, vedou k tomu, že by mohla jedna židle bohatě stačit (při troše štěstí by ani nebylo třeba ji obracet vzhůru nohama).
Samozřejmě, i tady byla veliká snaha nehynoucí (vlastně spíše hynoucí) důvěře v pana exministra pomáhat. Například nejmenovaná notorická paní předsedkyně 4. května 2012 před půlnocí v nejmenované veřejnoprávní televizi prohlásila, že veškeré současné reformy jsou pouze tunel.
Tím ovšem jen poukazovala na to, že reformy pana exministra jsou vysoce transparentní, ba přímo průhledné, jako každý správný tunel, v němž je přece vidět světlo na druhém konci (pro připomenutí: to bylo v onom pořadu, kde jako zkušená politoložka poukazovala na to, že například pan Bakala je velký bojovník proti korupci a iniciativně se angažuje v transparentních protikorupčních aktivitách, což mu umožňuje jeho poctivé a vysoce úspěšné podnikání, například v ostravských dolech, samozřejmě včetně dolu Paskov).
Polský exprezident zase navrhuje politiky čipovat.
Tím ovšem nebývale podpořil politické snažení páně exministerské. Žijeme totiž v době nezbytných úspor, takže druhým krokem by nutně byl závěr, že je třeba šetřit, pročež jednou očipované ministry necháme ministrovat dál, aby nebylo nutno draze pořizovat nové čipy. Prostě: transparentními úsporami k prohloubení demokracie.
