yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
My takové štěstí, že by snad někdo přiznal omyl, nota bene hned druhý den, nemáme. Proto k blížícímu se výročí hrubé pomlouvačné kampaně stojí za to připomenout si některé výroky, které už upadly do dávno zaslouženého zapomnění. Nemám teď na mysli takové všeobecné perly jako že „vysoké školy jsme očistili“ (výrok pokračuje: „od židobolševického bahna,“ protože ho pronesl, jak už jsem psal, odporný starý fašista), ale výroky zcela konkrétní a soudobé, staré pouhý necelý rok.
Zkuste se (bohužel poněkud hořce) zasmát s námi:
30.9. 2009, Lidovky.cz: Plzeňská práva zpřístupnila disertace, 30 jich ale stále chybí.
Opět již 30.9.2009, ČTK: Rektor plzeňských práv: „Zmizelé dizertace jsme našli (15 až 20 z nich se našlo v knihovně).“
26.10.2009, lidovky.cz: Posudek Kindla v ekologické superzakázce ovlivnil vládu.
27.10.2009, Právo: „Jde o typickou zprávu rádia Jerevan, neboť posudek vůbec nevypracoval Kindl a vláda…se navíc rozhodla ho nevzít v potaz,“ řekl včera Právu Kalousek.
26.10.2009, ceskenoviny.cz: ZČU v Plzni při prověrkách nezjistila chyby.
28.10.2009, Respekt: „Měli by nás zrušit,“ říká student Martin Marek. „Většina studentů stojí za Kindlovým vedením ještě dnes. A říkám si, možná by bylo lepší tuhle fakultu zrušit se vším všudy,“ pokračuje Martin Marek.
14.10. 2009, lidovky.cz: Exministr Pospíšil raději vyloučil z plzeňských práv i sám sebe. „Budu ve studiu pokračovat, teprve až skončím v politice.“
Podle veřejných zdrojů je nyní studentem doktorského studia na pražské právnické fakultě. Že by snad už skončil v politice?
P.S. Jeden kolega, který se rovněž pozastavoval nad nezvykle nehladkým a nezvládnutým průběhem letošních zápisů mi v souvislosti s domněnkou, že rodinní příslušníci studentů, jimž asi nezbyde, než se dlouhé týdny zapisovat ke studiu, toho využijí například k návštěvě místní zoo oplývající řadou umělohmotných příšer (Mami, mami, koukni, ten dilophosaurus má ale ohavnou tlamu! Proboha, mlč, Pepíčku, ještě nejsme v zoo, teprve na děkanátě orodujeme za našeho… jistota je jistota, jméno vynecháme) mi napsal: Místní zoo jsem navštívil. Plivajícího dinosaura dilophosaura tam nemají. Asi odešel na děkanát plzeňských práv, ale nepodařilo se mi ho tam rozeznat.