Cizinec promine

což je jistě fantazie. Vlastně ne.

Fantazie, česky představivost, se však má pěstovat za všech okolností. Zkusme si třeba představit, že mírně (nebo snad víc?) masochistický cizinec by učil našemu krásnému jazyku s využitím důvodové zprávy k našemu občanskému zákoníku a podobných pramenů.

V případech, kdy cizí, ba přímo cizácký, termín ještě v našem jazyce nezdomácněl, občanský zákoník ho důsledně nahrazuje tuzemským výrazem.

Ale kdyby třeba cizinci v hotelu praskla voda, je otázkou, jak by uspěl s voláním po opravdu šikovném umísťovači. Důvodová zpráva totiž jako příklad slova dosud nezdomácnělého uvádí slovo instalace, jež nahrazuje slovem umístění. Takže by náš mokrý cizinec v panice nevolal instalatéra, ale umísťovače a krásně by tím ilustroval přísloví, že řeči se mluví a voda teče (neb nějaký ten umísťovač, například ubytovatel, si s ní asi moc neporadí). Otázkou by asi bylo, čeho by se onen cizinec nadál, kdyby zatoužil po zapsaném partnerovi, neboť občanský zákoník podle oné důvodové zprávy používá slova zapsaný místo slova registrovaný, neboť v našem jazyce doposud nezdomácnělo.

Samozřejmě, že ze všeho nejlepší jsou údaje a sdělení, což jsou slova, kterými občanský zákoník nahrazuje termín informace, který také doposud v našem jazyce nezdomácněl. Kdyby třeba pan Hašek nedostal stranickým úkolem přestat pít (škoda, že podobný úkol nedostaly i jiné soudružky, třeba by bylo méně škodlivých fantazií, pardon, představivostí), nemusel být obecní blb Pepek Vyskoč placeným informátorem, ale sdělovačem, ovšem pořád placeným.

Cizinec promine, ale ve slovníku cizích (!) slov najdeme, že fundace je majetek věnovaný ke konkrétnímu účelu. Ve slovnících cizích slov se dále dočteme, že jde o podstatné jméno pocházející z latiny, konkrétně z latinského fundatio.

Autorstvo občanského zákoníku nám naštěstí prozradilo, že „fundace je korektní české slovo“ (Eliáš, K., Právnické osoby v návrhu občanského zákoníku, Právní fórum č. 2/2008, str. 72 a násl.).

Cizinec by to samozřejmě tak jednoduché neměl. Podle důvodové zprávy například občanský zákoník slovo „stanoví“ používá tehdy, pokud něco předepisuje zákon, zatímco slovo „určuje“ se používá, pokud něco předepisuje smlouva či jiné právní jednání.

Ovšem třeba podle § 773 občanského zákoníku zákon „určuje“ stupeň příbuzenství podle počtu zrození, zatímco podle § 158 odst. 1 téhož zákoníku zakladatelské právní jednání může stanovit vyšší počet nebo určitý postup, nemluvě o tom, že podle § 176 odst. 1 občanského zákoníku kdo rozhodl o přeměně právnické osoby, musí stanovit rozhodný den a § 288 odst. 4 dokonce začíná tak hezky: „Nestanoví-li smlouva o rozdělení jinak…“ Podle § 365 odst. 2 občanského zákoníku zase může cosi stanovit nadační listina a podle § 366 cosi platí, pokud to nadační listina nestanoví (příkladů by mohlo být o dost víc).

Inu, cizinec promine.
Ale, jak známo, císař nepromine.

« Zpět