Co si kdo nadrobil (aneb tohle za ně ježibaba nevymyslí)

Spoustou hloupostí ohromila svět jedna starší dáma a celkem nic z nich nezbylo.

Ministerstvo školství dál radostně setrvává na loňské vyhlášce ministryně Kopicové o rovnocennosti ukrajinského a českého právnického studia, ztracené disertace i další práce se dávno našly v knihovně a student/nestudent Marek si v nich může po libosti listovat (kromě dobře schované práce nynějšího děkana), dávno se zjistilo, že drtivá většina studentů do Plzně přestupovala z Prahy a ne z Karlových Varů, stejně jako ostatní babské tlachy pozvolna upadly do zaslouženého zapomenutí. I když někteří lidé potom, co zakopnou o pravdu, prostě se zvednou a jdou dál (jak moudře pravil Winston Churchill), zbylo jen mediálně lákavé téma odebírání akademických titulů a stále směšnější dohady, jak to s ním bude.

Pomalu a nelegálně prosakují ven kriteria, podle kterých by měli být vybíráni adepti na odebírání titulů. Pokud jde třeba o doktorské studium, má jít většinou o lidi, jimž jsem dělal školitele (že by tedy byl na řadě novopečený pan proděkan Bezouška, jemuž jsem dělal školitele?), nebo aspoň oponenta (že by byl na řadě pan proděkan Havel, jemuž jsem pro změnu dělal oponenta?). Asi nepůjde o ty, jejichž práce svého času Akreditační komise ostře zkritizovala (jako byla práce pana proděkana Havla), ale kupodivu spíš o ty, které označila jako kvalitní a dobře zpracované. Problesklo, že může jít třeba o práce, které byly obhájeny v jiném oboru, než kterého se týkají (že by tedy byl na řadě znovu pan proděkan Bezouška se svou prací z oboru pracovního práva obhájenou na katedře práva občanského?).

Podstatné ovšem je, že se nikdo z rádoby inkvizitorů do podle mého názoru předem prohrané věci nijak nehrne, což samozřejmě chápu. Je hezké před kamerami hřímat o strašlivých odhaleních, ale není vůbec hezké vypadat jako naprostý pitomec potom, co se ukáže, že to tak nebylo.

Právníci, kteří sestavují týmy k vyhledání § 61 v zákoníku práce, a kteří stojí v čele právnické fakulty, se nestydí přiznat, že sice sami nenašli ani nevymysleli žádné argumenty, ale že jim jeden pan exministr a další dva odborníci prozradili, že by to spíš měl dělat pan rektor. Já si myslím, že tituly odebírat nelze, takže je úplně jedno, kdo s tím začne. Jde jen o to, že přisvojení si pravomoci úřadu je trestné a že ten, kdo začne, se taky toho trestného činu dopustí. To je jistě vážná věc, takže chápu, že si univerzitní právník nenechal podstrčit dopisy, které si ve volném náměstkovském čase odskočil napsat pan exnáměstek pana děkana exministra.

Velké právnické kanceláře se sice už těší na tučné honoráře, které vydřou, když už ne z oškubaného rozpočtu plzeňských práv, tak třeba z rozpočtu jiných plzeňských fakult, protože majetková odpovědnost je univerzitní. Ale na rozdíl od novopečeného vedení plzeňských práv, které by rádo ukrutně potrestalo (jen kdyby to umělo!) své spolužáky za chyby, jichž se měla dopustit fakulta či univerzita (katedry, děkan, proděkani), umí projevit lidskost a dovolili mi postupně zveřejňovat hlavní myšlenky jejich analýz, v nichž shodně například s doktorem Rychetským nebo Motejlem dospěly k závěru, že poté, co se s ukončením politických procesů vzdal zasahování do akademických titulů i totalitní režim, už na ně sáhnout nelze. Jsem jim za to zavázán a jako správná nevděčná potvora je připravím o část honorářů tím, že jejich myšlenky opravdu zveřejním. Až se najde pachatel, který se trestného činu přisvojení pravomoci úřadu opravdu dopustí.

Podle pravidla, ať si každý sní, co si sám nadrobil, pevně věřím, že se k tomu nenechá donutit pan rektor.

Chápu, že ti, kdo ten nechutný hon na své spolužáky vymysleli (kromě profesora Eliáše přece celé novopečené vedení fakulty vystudovalo právě plzeňská práva a žádná jiná), se teď nutně musí tvářit, že neví, jak se na lopatě sedí. Jenže tohle za ně ježibaba nevymyslí.

P.S. Jak jsem si již dovolil citovat, čeští advokáti napsali: velký organizátor, pravý muž na pravém místě, šel nezadržitelně za konsolidací poměrů se srdcem plným porozumění pro sociální spravedlnost, ovšem o Reinhardu Heydrichovi.

Jak v jedné knize napsal o někom jiném pro změnu pan profesor Knapp: byl osobou sice celkem reprezentativní, ale neschopen řídit či organizovat cokoli, nemaje nepřítele, rozvrátil úřad neschopností konat cokoli pozitivního. O Zdeňku Nejedlém napsal, že papíry, které se mu posílaly, nadobro mizely v neznámu. To mi připomíná, že mi studenti píší, že nedostali na své žádosti odpovědi několik měsíců, případně vůbec.

Dovoluji si proto předložit první radu. Nemám samozřejmě tušení, kdo nakonec podepíše ty dopisy, které si pan náměstek/exnáměstek odskočil z náměstkování sesmolit do Plzně. Pokud by je však podepsal pan děkan, zašlete odpověď pro jistotu i na vědomí panu rektorovi (na rektorátě je pořádek, aspoň tam se neztratí).

« Zpět