yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Copak se vloudí?
Copak se občas vloudí? Přece chybička. Řeč samozřejmě není o novém občanském zákoníku(to bychom přece namísto „občas“ museli napsat „kdykoli“).
V rámci svátečních dnů nejen občas lilo jak z konve (hlavně v sobotu) nebo naopak nádherně svítilo sluníčko (hlavně v neděli), ale taky se napsala spousta věcí, někdy hezkých, jindy méně, někdy pravdivých, jindy méně. Ostatně, zkuste posoudit sami.
Nemáme na mysli nespravedlivé osočení, že notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti patřil v Poslanecké sněmovně mezi největší absentéry. To snad chápe úplně každý.
Kdyby tupě seděl v poslanecké lavici, kdy by asi mohl stát na chodníku a v horoucně milované záři kamer pomlouvat kolegy či spíše kdekoho?
Parlamentní listy.cz však (5.7., tedy během deštivé soboty, krátce po poledni) například přinesly článek, že „ČT už dospěla k expertům, kteří sami přiznávají, že věcem nerozumí (…).“
Nic proti tomu. Článek upozorňuje, že televize konečně našla méně okoukanou tvář, která však stejně jako nejmenovaná televizně-komisní profesorka se vyznačuje ochotou být vždy připravena.
Už pionýři přece blahé paměti odpovídali na výzvy sloganem: „Vždy připraven“ (míněno k budování a obraně vlasti), takže není divu, že to různým komisařkám prostě přešlo do krve.
Dále se ona neokoukaná osoba stejně jako paní profesorka vyznačuje ochotou vyjadřovat se kdykoli k čemukoli bez ohledu na to, že o tom nic neví (však také neslavná věta o tom, jaké by bylo ticho, kdyby každý mluvil jen o tom, čemu rozumí, pochází od Karla Čapka, což byl, jak známo, bídný rychlostudent a navíc nechtěl být komunistou). A konečně se ona nová osoba podle citovaného článku vyznačuje, stejně jako ona komisní dáma, přednesem neomylných pravd, jejichž jediným nositelem je ona sama.
Vzhledem k tomu, že i nositel neokoukané tváře tohle všechno umí, zdá se podle dotyčného článku, že televizní profesorku jaksi odtelevizoval, neboli nahradil.
Potud jistě nikdo nic nenamítá, neboť článek je až hanebně pravdivý. Jenže (pozor: nyní se dostavuje chyba) mluví totiž o paní profesorce jako o politologickém Ferdovi Mravencovi.
A Ferdu Mravence („práce všeho druhu!“) přece nemůžeme v žádném případě s někým jako je paní komisní srovnávat. Vždyť to byl sympatický a šikovný mravenec.
Z díla páně Sekorova snad ještě tak „všehoznalý povrchní chvástal, selhávající v každé situaci?“ Takže ne Ferda Mravenec, ale známý dřevokazný létavý brouk (brouk Pytlík).
Inu, chybička se vloudí.
