Čtvrtečně knihovní

Škoda, že jsem na to dubnové kafe nějak nepronikl. Paní šéfka Akreditační komise tam nakonec, jak se zdá, zřejmě nebyla, namísto ní dorazilo její druhé, věštecké já (paní šéfová se vždy bránila, že neporušovala zákonem uloženou mlčenlivost a nepáchala trestný čin jejího porušení, protože svá sdělení nevynášela jako obyčejná úřednice, ale vždy jen jako politoložka), navíc zřejmě ve vysoce nakažlivé podobě.

Pan náměstek/exná­městek, který tam doběhl vyprávět, jak převzetí fakulty se svými soudcovskými a ministerskými kumpány chystal už dva roky, podlehl nákaze, ať již kapénkové nebo jiné, a ať už teď věští z kávové sedliny, zaječích bobků nebo trusu někoho úplně jiného, docela mu to jde a přitom si ani nemusí ztužovat kravským či magickým lejnem do špičky vyčesané vlasy, aby byl blíž vesmírné magii. Takhle to prý kdysi dělali druidi, na druhou stranu někteří další novopečenci by si nedokázali vyztužit účes ani supermágským lejnem, protože ho nemají (tedy ten účes, o tom druhém nevím), takže se mohou v kapénkovém prostředí věštkyň producírovat se záviděníhodnou beztrestností. No, takže pan exnáměstek se prostě po dlouhém a vysilujícím nicnedělání vydal oddechovat na dovolenou, a počasí si vyvěštil opravdu báječně.

Zřejmě abychom se tu bez něj nenudili a měli se čemu smát, i když tu nebude, připravil ovšem pilně ještě pár dopisů, samozřejmě pořád stejných jako ty původní, z nichž se v podstatě dozvídáme, že největším problémem asi byl bordel v knihovně. Zločinní studenti, možná i s nějakým přispěním neméně zlotřilých pedagogů, se tedy dopustili přinejmenším trestného činu bordelu v knihovně a musí za něj být po zásluze exemplárně potrestáni. Ještě promyslíme, jak.

Někteří odporní hnidopiši možná budou namítat, že trestný čin bordel v knihovně neexistuje. Takové intelektuálské formalismy je ovšem třeba důrazně odmítat. Zákon taky výslovně stanoví, že na studium na vysokých školách se nevztahuje správní řád, a novopečenci stejně zkoušejí vést správní řízení, zákon taky výslovně říká, že vysokoškolský diplom není osvědčení, ale zapšklíci tvrdí, že je, a jak vidíte, celkem nikomu to zatím nevadí.

Naše mývalí slečna Matylda ostatně nabízí (cituji: „grrr…“), že knihovnu promptně uklidí, a ta by to zvládla tak, že by v ní už nikdo nikdy nenašel nic, tedy ani páně novoděkanovu diplomovou či rigorozní práci, nebylo by třeba ji aktivně, korektně a transparentně ta­jit.

Jsem odchován Sedmi statečnými, nádherným příběhem, v němž ten nejplešatější byl zároveň nejčestnější a nejstatečnější, pohrdal pomluvami, babským klevetěním a šikanováním nevinných a vůbec vykazoval celou řadu podivných, zcela nemoderních vlastností. Dnes, jak se zdá, se babské klevetění, pomlouvání, ba i udávání uctívá jako potřebná transparentnost, zatímco klevetníci a udavači, namísto aby na potkání dostávali přes ústa nebo aspoň přes prsty, se halí do hávu moderních hrdinů.

Dnešní pochybní hrdinové prostě všechno dělají obráceně. Ne snad, že by snad nosili na hlavě bagančata a na nohou barety, aspoň jsem je přitom zatím nezahlédl, stejně jako jsem si nevšiml, že by svou nemužnou hruď halili do kalhot a sako si naopak oblékali místo nohavic. Někteří ovšem sako dost neradi (k večeři i ke státnicím) a radši nahrazují tvrdé ypsilon pěkným, měkkým i (protože jsou stejně moudří jako vzdělaní), jako například pan studijní proděkan, který si v poslední době zvlášť oblíbil slovní spojení „čerství absolvent“ (jejichž jmény promlouvá ke studentům). Spíš mi jde o to, že když se bratří s pohádkovými bytostmi, vybírají si k bratření místo princů, nebo v nejhorším aspoň princezen, kupodivu ježibaby, mechem a jiným svinstvem obrostlé vědmy a podobná od pohledu odporná stvoření.

P.S. Náš kocour, totálně zblblý z mňoukání svých roztoužených kamarádek, si stěžuje, že veterinářův podpis na potvrzení (neboli právnicky řečeno: osvědčení) o jeho kastraci a platbě za ni je typicky doktorsky nečitelný (stejně jako podpisy na zkušebních protokolech na plzeňských právech) a žádá proto, aby toto osvědčení bylo ve správním řízení zrušeno a celý proces zásadně revidován. Myslíte, že by mohl poprosit pana magistra exnáměstka o nějaký ten dopísek na téma zrušení osvědčení? Tisíc korun na hodinu by mu sice platit nemohl (je to jen obyčejný kocour bez státní dotace), ale co třeba nějakou hezky vypasenou myšku?

« Zpět