Daně a smrt

I. Do světa vyletěl pro změnu blábol, že sice nikomu akademický titul neseberou, protože to samozřejmě nejde, ale zato prý jich pár zruší, což sice taky nejde, ale je to takové neotřelejší. Nebýt této drobné (leč nezákonné) inovace, pomalu bychom už mohli přemítat, zda třeba náhodou nevzniká nová lidová píseň (na téma „ukradnu ti tituléček,“ nebo tak podobně), pohříchu nebývale falešná. Pisatel všelijakých přisprostlých hanopisů se taky dal slyšet, že už připravil rozhodnutí, v nichž na patnácti, dvaceti stranách popisuje, co všechno si na některé zajímavé plzeňské absolventy vymyslel. Už to samo samozřejmě vyvrací, že by snad vůbec mohlo jít o nějaká správní rozhodnutí: správní rozhodnutí se totiž vydává nejpozději do třiceti dnů (§ 71 odst. 3 správního řádu), nikoli do devíti či desíti měsíců, účastníkům navíc musí být před vydáním rozhodnutí dána možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí (§ 36 odst. 3 správního řádu), což se, ouha, jaksi taky nestalo, prostě správní řád stanoví celou řadu povinností, jimiž se náš hanopisný pisatel neřídí (proč by to taky dělal, když o žádné správní řízení nejde a ani jít nemůže).

Každého z nás dříve či později dohoní smrt, a před tím nás neustále dohánějí daně. I ty největší lumpy nakonec nachytali na neplacení daní, Al Capone by asi mohl na tohle téma dost vyprávět. Hanopisný pisatel se sice dává slyšet, že se jako náměstek na ministerstvu tak strašně nudí, že ještě dlouhé hodiny robotuje pro západočeského pana rektora, ale půl právnické fakulty si prý už ofotilo jistě neexistující v hotovosti proplácené faktury za „vedení správního řízení proti studentům,“ a zbytek si je pořídí nejpozději do pondělí. Což o to, já nesmím ani naznačovat, ale lidé povídají, že prý v nich páně pisatelova kancelář mimo jiné prohlašuje, že není plátcem daně z přidané hodnoty. Já nesmím ani naznačovat, ostatně o tom ani nic nevím, ale stejná kancelář je prý jako plátce daně z přidané hodnoty registrována už od září 2007.

Každá moc korumpuje, absolutní moc korumpuje absolutně, ale stejně se těžko věří, že by někdo byl tak, hm, nevelmi moudrý, aby ještě ke všemu krátil daně. Jenže v případě plzeňských práv se bohužel s nedostatkem moudrosti setkáváme prakticky na každém kroku. Zase nevěříte? Pár příkladů si dovoluji nabídnout v části II.

II. Zkuste si představit, že Vám na zahradu, kde zrovna spokojeně sedíte se ženou, dětmi a psem, vtrhne nějaký rozzuřený šílenec, sebere psa a s řevem, že mu Váš pes pomočil dům (auto, kalhoty atd.) ho odnese. Že by snad mohl být v právu?

Nebo, aby to bylo ještě šílenější, Vám na zahradu vtrhnou městští strážníci a zase si odnesou Vašeho psa s odůvodněním, že kdesi pomočil patník (a ten zpravidla bývá obecní, i když někdy může být i krajský a kolem dálnic dokonce státní). Že by snad mohli být v právu?

Zatím naštěstí ne, ale pokud by byl (nedej Bože) přijat návrh nového občanského zákoníku, tak ano. Dal jsem jeho § 960, podle kterého může ono zvíře, které mu působí škodu, zadržet ten, kdo ho zastihne na cizím (!) pozemku, přečíst našemu kocourovi, který užitečně tráví spoustu času označováním v okolí parkujících vozů téměř nevyčerpatelným proudem kocouří moči (v teskné naději, že zas jednou dorazí veřejnoprávní reportéři, kteří minule prchli před rozzlobenou sousedkou tak rychle, že jim ani nestihla označkovat auto), a musím říci, že notně znervózněl, a kdykoli se vydá pomočit kolemparkující auta, mňoukavě se dotazuje, jestli už náhodou ten strašný nový občanský zákoník neplatí.

Moc velkou útěchou mu není ani to, že ten, kdo zvíře zadržel, je musí zase vrátit, pokud do osmi dnů neuplatní nárok na náhradu škody.

Je libo jinou šílenost? Taky se radujete, že z chodníků kolem Vašich domů uklízí sníh města a obce? Jen se netěšte, zejména pokud chodníky kolem Vašich domů jsou obecní (a když už ne chodníky, tak ulice jsou obecní docela jistě). Připravte se, že Vás navštíví úřednická delegace z magistrátu či obecního úřadu a bude po Vás chtít, abyste zbourali (svůj) dům, nebo aspoň zásadně a na vlastní náklady přebudovali střechu, protože z ní padá sníh na chodník a ulici (a na jaře, v létě a na podzim z ní zase stéká voda). Podle § 964 odst. 2 návrhu nového občanského zákoníku totiž „vlastník pozemku (tedy třeba té ulice či chodníku) má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek“ (konec citátu).

Že je to parádně šílené? Copak ale novopečenci někdy dělali něco jiného? Jenže původně škodili jen svým bývalým kolegům a spolužákům, zatímco nyní to pojali globálně (zřejmě jako univerzální tažení proti všem).

Návrh nového občanského zákoníku nám byl předložen k diskusi do 25. ledna letošního roku (je tedy třeba, abychom o něm fundovaně diskutovali rychlostí cca 150 paragrafů za den, protože má skoro tři tisíce ustanovení podobně důmyslných jako ta citovaná). Buďme však spravedliví, v roce 2008 nám tím návrhem kazili celé tři letní měsíce, a protože je návrh vlastně stejný, přece není třeba zbytečně plýtvat dalším časem na jeho projednávání. Že se Vám nechce věřit, že by návrh nepřihlížel ke změnám právních předpisů za poslední skoro tři roky? Proč by měl? Většinou je přece opsán z návrhu občanského zákoníku z roku 1937 a ten, celkem logicky, předpisy přijaté někdy v třetím tisíciletí taky nebral na vědomí (nepsali ho totiž falešní proroci, ale právníci).

« Zpět