Dekretové výročí

Všichni to velice dobře známe, ti šťastnější ovšem jen z novin.

Mafiánské propojení vedení vysoké školy a významných politiků, a všechno to ohavné, co z toho vzejde?

Studenti jiných vysokých univerzit tuhle zprofanovanou školu ostentativně, byť nezaslouženě, ignorují a bojkotují, vyhlášení profesoři odcházejí na jiné univerzity, a když zrovna nemají kam, radši si je založí, než by v takových poměrech učili, takže nakonec dochází k dramatickému poklesu nejen počtu profesorů a dalších kvalitních akademiků, ale i studentů. Dokonce až o 80%, takže se škola, na kterou se nikdo nechce přihlásit, potácí a osciluje mezi zánikem a živořením.

Rychlostudentů, kteří z ní vzešli, si nikdo neváží, mnozí z nich jsou s ostudou vyhnáni ze svých postů, mnohým hrozí vězení a jiní dokonce ve vězení skončí, a to i na dlouhá léta, pokud je nezachrání nějaká ta prezidentská milost (respektive spíše amnestie).

Všichni dobře víme, o čem, či lépe o kom, je řeč.

Konec konců, vždyť právě dnes máme jedno výročí, jež se toho všeho týká.

Dne 18.ledna 1409 byl vydán Václavem IV. (kterého z komunistických filmů dobře známe jako krále opilce) Kutnohorský dekret, jímž byl změněn rozhodovací poměr na Karlově univerzitě ve prospěch Čechů proti cizincům (od účinnosti dekretu měli Češi tři hlasy a cizinci dohromady jen jeden). To bylo možné jen díky vskutku mafiánskému propojení politiky a vysoké školy: kancléřem univerzity byl totiž pražský arcibiskup (Zbyněk Zajíc z Hazmburka). Na protest odešlo skoro 80% studentů (cizinců) a řada profesorů, kteří se buď upíchli jinde, nebo založili univerzitu v Lipsku, zahraniční pedagogové i studenti potom Karlovu univerzitu ostentativně bojkotovali.

A rychlostudenti, kteří z ní vylezli?

I když pomineme popraveného Jana Husa, je to stejně víc než jasné.

Právník Prokop Drtina (práva vystudoval v letech 1919 až 1923), kapitalistický ministr spravedlnosti, který strávil patnáct let v komunistickém vězení.

Rychlostudent filozofie Karel Čapek, který by ve fašistickém kriminále skončil, kdyby lstivě nezemřel.

Alois Jirásek, rychlostudent filozofie (kterou vystudoval v letech 1871 až 1874).

Nedostudovaný právník Josef Jungmann, který filozofii stihl od roku 1792 do roku 1795. Josef Dobrovský, který studoval filozofii v letech 1769–1771 a teologii potom vystudoval za pouhý rok (ostatně ani na gymnáziu se moc neohřál a stihl ho v letech 1767–1769). Bernard Bolzano, který si vystudoval na Karlově univerzitě filozofii od roku 1799 do roku 1800.

Rychlostudent práv Franz Kafka.

O mafiánských sítích nad jiné svědčí sesazený rakouský císař Karel I. Práva si vystudoval v letech 1906–1907 (!). A myslíte si, že snad neměl protekci?

Rychlostudent Viktorin Kornel ze Všehrd dostudoval po pár letech v roce 1483 a hned příští rok se stal děkanem. Je to snad normální?

Podle rychlostudenta Einsteina lze časem cestovat jen dopředu. To je ale štěstí, co říkáte?

Kdyby se o té škole, které se týká Kutnohorský dekret, dozvěděla notorická paní předsedkyně, to by byl teprve tanec.

« Zpět