Dialog

Když se po novopečenských pseudofantaziích ocitne český právník někde v cizině, čeká ho zhusta nelehká mise (tedy pokud měl smůlu a novopečenské bláboly tam doletěly přes hranice v jiné podobě nežli jako „vtipy ze zahraničí,“ což naštěstí nebývá často). Jen si zkuste na chvíli představit takový imaginární dialog třeba s latinskoamerickým právníkem (což se řekne abogado, i kdyby to náhodou vůbec nebyl advokát):

Já: Pane, kolego, náš právní řád je docela složitý. Tak třeba jedna vysoká škola chce u nás zrušit diplomy svých absolventů.

Abogado: Fakt? Pane kolego, u nás něco takového vůbec nejde.

Já (jen v duchu): U nás taky ne.

Abogado (po chvíli zaraženě): Není to nakonec nějaká hloupost? Jak by to vůbec chtěli udělat?

Já (v duchu souhlasně): A jaká! (nahlas): Univerzita prohlásila, že vysokoškolský diplom je osvědčení a chce ho zrušit postupem podle správního řádu.

Abogado: Vida, tak Vy máte někde v zákoně o vysokých školách napsáno, že diplom je osvědčení?

Já: Ne. Nemáme.

Abogado: Aha, takže asi v nějakém jiném předpise?

Já: Taky ne.

Abogado: Hm. A je tedy ve Vašem zákoně vysokoškolském zákoně vůbec někde napsáno, co je ten diplom zač?

Já: Ano, píše se tam, že je to doklad.

Abogado: Doklad? Co je to v právním smyslu doklad?

Já: Taková zvláštní forma rozhodnutí.

Abogado: Hm, hm. A nabývá ten doklad nějak právní moci?

Já: Ovšem, podle § 151 odst. 3 správního řádu předáním.

Abogado: Takže diplom asi promocí?

Já: Ano, přesně tak.

Abogado: Hm. U nás předpisy o správním řízení na studium neplatí a nikdy neplatily, snad někde v Chile to tak chvíli měli, samozřejmě ještě za fašistů. To je vážně velice zvláštní, že v tak demokratické zemi, jako je Vaše, se studuje podle správního řádu.

Já: Podle § 68 odst. 1 zákona o vysokých školách ne.

Abogado (kroutí hlavou): Aha, aha. Takže zákon sice říká, že diplom je rozhodnutí ve formě dokladu, tedy nikoli osvědčení, a navíc, že na studium se nevztahuje správní řád, ale ve Vaší zemi ho chtějí zrušit postupem podle správního řádu jako osvědčení? No, páni, opravdu máte dost složitý právní systém. Apropos, dokdy se u Vás vůbec může zrušit nějaké správní rozhodnutí?

Já: Do dvou měsíců ode dne, kdy úřad zjistí důvod pro jeho zrušení, ale nejpozději do jednoho roku od právní moci.

Abogado (zmateně): Aha. Takže diplomy, o které jde, jsou tedy jenom ty z loňska?

Já: Ne, ne, jsou z roku 2001, 2002, 2004 a tak.

Abogado (zlomyslně): To je ale déle než rok, aspoň u nás. A kdypak se vůbec začalo mluvit o nějakých důvodech pro zrušení?

Já: Předloni na podzim.

Abogado (zase zmateně): Předloni? Zdá se, že u Vás máte opravdu dlouhé i měsíce.

Já: Vždyť jsem Vám, pane kolego, hned na začátku říkal, že náš právní řád je docela složitý.

Abogado (nahlas): No, složitý bych ho možná nenazval (sám pro sebe huhlavě): Es probablemente estúpido.

Já: Ale chceme ho každopádně výrazně zjednodušit. Například připravujeme moderní kodifikaci občanského práva inspirovanou třeba lichtenštejnským občanským zákoníkem…

Abogado: Prosím?

Já: V naší zemi připravujeme moderní kodifikaci občanského práva inspirovanou (podle důvodové zprávy) třeba lichtenštejnským občanským zákoníkem.

Abogado: Ale ten přece neexistuje a nikdy neexistoval. V Lichtenštejnsku dodnes platí rakouský občanský zákoník z roku 1811, ten, co kdysi platil i u Vás. Ale ten má, Pane Bože, hodně přes dva tisíce paragrafů. Kolik pak jich má mít ten Váš nový občanský zákoník?

Já: Hm, něco přes tři tisíce.

Abogado: Uf. Kolik jich vůbec má ten dnešní?

Já: Nějakých pět set.

Abogado (nahlas): Z pěti set na tři tisíce, tomu tedy říkám skutečně pořádné zjednodušení (sám pro sebe huhlavě): Es probablemente estúpido, esto es una mierda (myslím, že překladu netřeba ani pro ty, kteří španělštinou nevládnou, takže jenom pro jistotu: mierda znamená blbost, též hovadina).

Já (radši): Promiňte, ale opravdu už musím běžet…

« Zpět