Dohnat? Nedohnat?

Dohnat a předehnat!

Kdysi dávno se komunisté moudře holedbali záměrem dohnat a předehnat odporné kapitalisty.

Protože starého psa novým kouskům naučíš jen velice těžko, platí díky všelijakým komisním dámám, autorům nového megakodexu a řadě dalších tyto skvělé zásady (jež druhdy zodpovědně zastávali) pořád, i když samozřejmě obráceně. Odporný komunismus je třeba nejen dohnat, ale též předehnat. A daří se to, daří.

V oněch neblahých dobách například televizi věřili jen mentálně slabší a nevyvinutější jedinci, případně některé ve vývoji opožděné děti. A zdá se opravdu, že jsme na nejlepší cestě k dohnání a předehnání.

Způsob argumentace Vás novinářů způsobuje, že dnes 70% obyvatel nevěří České televizi, pronesl například právě dnes levicový exsenátor (na Parlamentních listech. cz. v 19.57).

Výjimky jsou ovšem podhoubím korupce, takže je rozhodně nelze připustit. Předhonit je proto třeba i feudalismus.

Vzpomeňme jen, jak notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti poukázal na nutnost nejen dohnat, ale též předehnat například knížete Oldřicha.

Vzpomeňme si, jak zdůvodnil potřebu snížit advokátní tarif tím, že je potřeba dosáhnout úspory výdajů státu tak, aby mohlo být dosaženo vyrovnaného hospodaření v roce 1016 (!). Protože v případě pana exministra nemůžeme předpokládat, že by se snad mýlil, či dokonce že by šlo pitomost, nedbalost, šlendrián či něco podobného, pak tedy (jak už jsme si kdysi dávno připomněli) zatímco šťastný kníže Oldřich bude ve svém útulném hrobě číslo 98 vzpomínat na slovanskou Boženu, nebo třeba i chladnou germánskou Jutu, kolem roku 1016 dosáhne jeho knížetství zcela vyrovnaného rozpočtu, a to právě jen díky notorickému panu exministrovi (pan kníže ovšem měl to neměrné štěstí, že zemřel dříve, než ho mohl poznat).

Nepostačí ovšem jen dohnat a předehnat komunismus, dohnán a předehnán totiž musí být každý.

Ani kapitalismus tudíž nedostane pochopitelně žádnou korupční výjimku. Plně v duchu logiky tvůrců našeho nového civilního práva (pan předseda Nejvyššího správního soudu přece už na Veliký pátek prozradil, že naši legislativu tvoří hlupáci), musíme tedy kapitalisticky předehnat i samotný kapitalismus.

K čemu sloužilo podle Marxe či Lenina kapitalistické právo? Přece k ohlupování a matení pracujících a lidí vůbec. Na novém občanském zákoníku jasně vidíme, že v tomto směru byl kapitalismus nejen překonán, ale žalostně kulhá daleko za námi.

Nový občanský zákoník sice podle jeho tvůrců vychází z návrhu nového občanského zákoníku z 30. let minulého (20.) století, ale třeba v § 1 odst. 1 či 2 odst. 3 jsou do něj začleněna i ustanovení zákoníku z roku 1811, která už autoři návrhu z třicátých let nevděčně vypustili jako opravdu příliš zastaralá.

Naštěstí se v těchto převratných časech můžeme na pány autory kdykoli obrátit o spolehlivou radu, a oni nám ji mohou zcela bezpečně (a beztrestně) za nějaký ten tučný peníz poskytnout.

Kdo se totiž hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo vystupuje jako odborník, nahradí právě podle § 2950 občanského zákoníku škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Podle § 2950 však za škodu neodpovídá ten, kdo není odborník.

« Zpět