Dokonce i řepa

Hádejte, co může být taková řepa?

Někdo s možná myslí, že ti, kdož stojí za novým občanským zákoníkem, vyčerpali svůj jiskrný intelekt už kdysi kreacemi na téma, že: od 11. února 2013 do 15. března 2014 uplynulo pouhopouhý půlrok (jak vysvětloval pan kmotrovské spravedlnosti poslancům, přičemž překvapivě nevyráběl pomocí tohoto výpočtu nějakého rychlostudenta, ale objasňoval poslancům, že od přijetí do účinnosti nového maďarského občanského zákoníku uplynulo jenom půl roku).

Jenže to je ještě hodně slabá káva, spíš jen taková cikorka, než káva, jak by pravil kocour Mikeš. Hádejte, co se stane, když zapomenete na své políčku ředkvičku?

Hodně dlouho nic.
Opravdu hodně dlouho nic.
Ale potom z ničeho nic připadne státu.

Už jste někdy dali do zástavy kedlubnu?
Jestlipak vůbec víte, že k tomu potřebujete notářský zápis?

Tušíte vůbec, že bramboru je třeba prodávat písemnou smlouvou?

Pro správné pochopení nového občanského zákoníku je předně zapotřebí položit si několik zcela zásadních otázek:

Tak, vážení, za prvé: umíte přemístit kedlubnu, bramboru nebo ředkvičku z místa kde roste na nějaké jiné, aniž byste ji vytrhli (vyryli, vyrýpli, prostě nějak vytáhli ze země)?

Může být těžké to udělat, ale asi nebude těžké pravdivě odpovědět cosi ve smyslu: ani náhodou.

Druhá otázka je ještě mnohem jednodušší: Je zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ten samý předpis jako občanský zákoník č. 89/2012 Sb., anebo jde o jiný právní předpis?

Kladnou odpověď zvolí opravdu jen ukázkový blb.
A tu to máme:

Podle § 507 nového občanského zákoníku je součástí pozemku rostlinstvo na něm vzešlé. Jenže to platí, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného (jak praví § 9 odst. 2 nového občanského zákoníku). A podle § 2 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. u pozemků daných smluvně do užívání je vlastníkem jiných, než trvalých porostů uživatel (tedy někdo jiný, než vlastník pozemku), což znamená, že jiné než trvalé porosty nejsou součástí pozemku (úplně stejně to řeší i § 5 odst. 2 horního zákona u vyhrazených nerostů, taky říká, že patří státu, z čehož plyne, že nejsou součástí pozemku).

Písemnou smlouvu podle § 560 občanského zákoníku musí mít právní jednání, jímž se mimo jiné převádí věcné právo k nemovité věci.

Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu (§ 1045 odst. 2). Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, ž ji opustil.

Zástavní smlouva vyžaduje formu veřejné listiny (notářského zápisu), je-li zástavou nemovitá věc, která se nezapisuje do katastru nemovitostí (§ 1314 odst. 2 písm. b).

A zapisuje se snad ředkvička do katastru nemovitostí? Jistě ne.

A teď si pěkně přečtěte § 498 odst. 1 větu druhou nového občanského zákoníku: Stanoví-li jiný právní předpis (než občanský zákoník), že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

Jak říkám: ředkvička, kedlubna, brambory. Dokonce i řepa.

« Zpět