Dotační jistota

Zakázku či dotaci sice dostat nemusíte, ale peníze ano.

Jestlipak vůbec víte, co to je třeba těsná blízkost? Kdy kolem Vás profrčí opravdu těsně kulka, cyklista nebo něco podobného? Pokud byste byli strom a měřili tři metry, byla by těsná blízkost právě ty tři metry. Pokud byste však měřili méně, byla by těsná blízkost jen metr a půl (jak nám moudře stanoví § 1017 odst. 1 nového občanského zákoníku).

Kdybychom tedy byli stromy, nepřicházela by v úvahu žádná tlačenice. Proto kdykoli se prodírám mezi lidmi na ulici, vždycky se mi uleví, že nejsme stromy. Ne že by tu a tam někdo přece jen nebyl dřevo (o panech autorech nového občanského zákoníku si ostatně píšeme dost často).

Bylo by ovšem hrubě nespravedlivé myslet si, že snad jsou ustanovení našeho skvělého občanského zákoníku nepromyšlená. Kdeže, pravý opak je pravdou.

Kodex obsahuje velkou spoustu velmi dobře promyšlených, ba i propracovaných ustanovení. Jak jsme se už kdysi zmiňovali, například všechna ta, jež jsou převzata (opsána zní přece tak nekulturně) občanského zákoníku vytvořeného v druhé polovině 18. století byla jejich tehdejšími autory dokonale promyšlena (a jak bylo kdesi moudře napsáno, představovala dokonce vrchol právní úpravy agrární společnosti minulých staletí).

Ba i ta ustanovení převzatá z německého, francouzského a dalších občanských zákoníků jsou dobře promyšlená a pěkně napsaná, takže je celkem s podivem, že je páni autoři nečetli (pročež sestavili svůj zákoník přednostně z těch, jež si navzájem odporují a řeší stejnou situaci úplně jinak, jako dnes již slavný § 1878 odst. 2 a § 1994).

Už jsme si kdysi dávno povzdechli, že kdyby platilo o pár let dřív třeba ustanovení § 3 odst. 2 písmeno d) občanského zákoníku, podle něhož daný slib zavazuje, někdejší novopečenští proděkani by museli dodržet svůj akademický slib o tom, jak budou chovat svou západočeskou alma mater ve vážnosti a budou jí pomáhat, nikoli pomlouvat, takže stručně řečeno, museli by držet slib a tudíž držet, hm, jak jen to říci, i to ostatní. Avšak kde ty loňské sněhy jsou.

Od toho děsu, že vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil svou stavbu tak, aby z ní nepadal na jeho pozemek sníh či led (jak moudře stanoví § 1019 odst. 1) nás zatím chrání globální oteplování.

A protože moc neprší a zdá se, že předpověď suchého jara se vyplní, netrápí vlastníky činžáků příliš ani to, že vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil svou stavbu dokonce i tak, aby z ní na jeho pozemek nestékala voda.

Ostatně, co je to proti tomu, že podle § 1014 odst. 1 ocitne-li se movitá věc na cizím pozemku, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníkovi, což opravdu někdy nemusí být právě jednoduché. Případně mu umožní, aby si ji odnesl, což taky může být dost složité, půjde-li třeba o kouř či pach, jež jsou podle § 496 odst. 2 občanského zákoníku sice celkem nehmotné, ale přece jen věci.

Ba co je to proti situaci, kdy se moříte s nějakou nabídkou veřejné zakázky nebo ještě lépe žádostí o dotaci, doplňujete je a propipláváte a propipláváte?

Donedávna to byla taková sázka do loterie. Dostanete dotaci? Nebo spíš ne? Dnes ovšem žijeme díky novému občanskému zákoníku a jeho autorům v opravdu skvělých časech.

Zakázku či dotaci sice dostat nemusíte, ale peníze, jak se zdá, ano.

Protože podle § 1729 odst. 1 jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Strana, která jedná nepoctivě, podle druhého odstavce citovaného ustanovení nahradí druhé straně škodu.

Sice to byl hlavně notorický neplatič výživného, ale že by nakonec ten Shakespeare mohl mít pravdu? Například když ve svém Hamletovi napsal, že „vymknuta ze svých kloubů doba šílí?“

« Zpět