Dříve

Dar víry v proroctví mi příliš dán není a o většině věštkyň si upřímně myslím jen to nejhorší, v čemž mne zejména v poslední době mohutně utvrdila nulová (ne-li spíše záporná) věštecká úspěšnost aktuálních představitelek tuzemského ježibabstva.

Tím více jsem zaskočen, když jsou najednou do role proroků obsazováni úctyhodní soudci, jichž si stejně jako zbytek národa skutečně vážím. Nahlédneme-li totiž do všelijakých novinek, zjistíme, že bude-li (nedej Bože, volám stejně jako všichni normální lidé) přijat návrh nového občanského zákoníku, pak nám přinese novinku skutečně zásadní. Návrh zákona totiž říká, že součástí pozemku je i prostor nad nebo pod povrchem pozemku, a božský kompilátor, který návrh sestavil z různých prastarých právních textů, sám laskavě na tuto očekávanou zásadní změnu upozornil, abychom ji náhodou kdesi mezi tisíci paragrafy blábolu nepřehlédli.

No, a jakpak to páni soudci z Nejvyššího soudu napsali třeba už do rozhodnutí zveřejněného pod č. 4/1992 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek? Že pozemek je tvořen i hlubinným prostorem pod povrchem země a také prostorem nad ním?

Určitě vidíte tu zásadní změnu, kterou nový návrh přinese (a pokud Vám to náhodou přijde to samé, je nás aspoň víc).

Samozřejmě, ve veřejnoprávní evidenci (katastru nemovitostí) jsou pozemky evidovány jako dvojrozměrné, což neznamená, že takové reálně jsou. Jestliže někdo s nezměrnou péčí chová album svých lásek (neboli vede si dvojrozměrnou evidenci svých lásek), neznamená to přece, že by jeho láskami byly podivné placaté, míněno dvojrozměrné, bytosti, a nenapadne to zřejmě ani zvlášť zaostalého mimozemšťana, který by takové album nalezl.

Soudci Nejvyššího soudu ovšem promluvili k národu strohou úřední řečí a určitě je lepší nechat se inspirovat barvitou mluvou předminulého století o tom, že rovněž patří k nemovitým věcem i budovy se vzduchovým prostorem v kolmé čáře nad nimi, nejen vše, co je do země zapuštěno, ve zdi upevněno, přinýtováno a přibito, jako kotly na vaření piva nebo na pálení kořalky, nýbrž i jiné věci, jako řetězy, okovy a provazy (není míněno, že by součástí pozemku bylo náčiní pro sado-masochistické praktiky, míněny jsou řetězy, okovy a provazy u studní).

Tak zase nic nového, nejen pod sluncem, ale ani v návrhu (nového?) občanského zákoníku. A tak je to prostě se vším. Když se novopečenci rozhodnou šetřit, udělá se to (jako například loni v květnu) tak, že se odmění věrní studenti (kupříkladu dvacetitisícovým stipendiem jen za loňský květen pan Martin P., Petr N. nebo slečna Simona Z), zatímco ti ostatní, v počtu stovek, se preventivně vyženou.

Aspoň však nám bývalí novopečenci konečně zodpověděli otázku, co bylo dříve (vejce? slepice? země nesličná a pustá?). Odpověď je jednoduchá, masově přijímaná, a (bohužel) i pravdivá.

Co tedy bylo dříve (vejce, slepice atd.)? Dříve bylo přece dobře.

« Zpět